Odprodati

[Short articles]

(pdf)

-

(J. K.) Sloveso odprodati není nové, lze je doložiti už ze 14. stol. (Kott VII, 60). Známe je i z mluvy lidové, na př. já tu krávu odprodám (nepotřebuji jí, proto se jí zbavím prodejem), odprodal jsem mu ten cíp (t. j. část pole), a pod. V Herbenově románu Do třetího a čtvrtého pokolení (1889) nalézáme tento výraz často, na př.: Když Hrabec odprodával svobodné polnosti, které mu dosud zbyly, část jich také koupil žid Bulf, část domácí protestanti 489. — (Jakubčice) konečně si tedy odprodala »půl starosti« (t. j. půl statku, který jí dělal starosti) 40. — (Říká sedlák): Stát nás (sedláků) nešetří. Dal na nás stejné zákony jako na jinej majetek movitej, sedlák smí odprodávat, zadlužovat se, a v tom sme my slabí protivá chytřejším, kteří mají peníze 702, atd. Není tedy důvodu, proč se slovesu odprodati vyhýbat. V dnešní mluvě obchodní se jím nahrazuje nesložené sloveso prodati patrně ze snahy, nahradit slovo příliš často užívané výrazem méně otřelým. Stejně si vysvětlíme i odvozené podst. jméno odprodej, kterým se vytlačuje jednoduché slovo prodej. Výrazu »odprodáváme zboží za snížené ceny« nebo »odprodej zimního zboží« a pod. dává předpona od- smysl asi ‚chceme se zprostit zboží‘, t. j. výslovně je zde vyjádřen význam odluky. Chyba ovšem je, když se tohoto silnějšího výrazu užívá mechanicky i tam, kde by stačilo jednoduché [93]slovo prodati, prodej, anebo kde se má vyjádřiti ne představa odluky, nýbrž úplnosti, na př. úplný odprodej m. úplný prodej, výprodej a pod.

Naše řeč, volume 16 (1932), issue 3, pp. 92-93

Previous Odčítati

Next Jos. Rejlek: Paďousy