Zemědělství dneška

Alois Získal

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Podnikatelský duch a soudobé hospodaření. Napsal Hans Schlange-Schoeningen. Přeložil a vlastním doslovem opatřil Václav V. Škoda. V Praze 1932. Zemědělské knihkupectví A. Neuberta. Brož. za 45 Kč, váz. za 59 Kč.

Hospodářská krise doléhá v posledních letech také na zemědělství a obráží se v jeho odborné literatuře. Zemědělští teoretikové i praktikové uvažují mnoho o tom, jak vybřednouti z nesnází. Také tato kniha, sepsaná vynikajícím německým praktikem, obsahuje hojné rady pro německé zemědělce. Protože jsou v ní pokyny velmi cenné i pro naše rolnictvo, postaral se Svaz čsl. velkostatkářů o její přeložení do češtiny.

Při čtení této knihy si uvědomujeme, jak složitý útvar je dnešní zemědělský podnik a jak rozmanité obory obsahuje. Cituji o tom úryvek ze str. 42: Moderní majitel statku nebo jeho správce musí býti praktikem na tisícerých polích, musí býti teoreticky vzdělán, musí využívati vědeckých výzkumů, musí býti dobrým psychologem, aby dovedl zacházeti s lidmi, musí býti organisátorem, kritickým pozorovatelem technických vynálezů, odborníkem v otázkách finančních, polovičním zvěrolékařem, úplným obchodníkem, věčným studentem meteorologie.

Spisovatel končí své úvahy radou, aby se zemědělci věnovali hospodaření extensivně intensivnímu, t. j. aby produkovali co možná největší množství výrobků nejlepších kvalit k dosažení největšího obratu při nejvýhodnějších cenách (str. 70).

Český překlad je zajímavý po mnohých stránkách. Nejzajímavější je pozorovati tu odborné názvosloví zemědělské, neboť se v posledních desítiletích a zvláště po válce velmi pronikavě změnilo.

[80]Ze starých zemědělských názvů tu nalézáme na př. hon, trať, lán, čteme o podmítce, setbě a výsevu, o osevním postupu a strojených hnojivech, o vyorávce, plečkování, mandelování, o poléhání obilí; o panácích (= kopkách), o rozličných zařízeních na sušení píce, jako jsou boudy, jehlance, stojany, pyramidy; o hospodářském nářadí, jako je hák, ježek, kopčidlo, drapák, plečka; dovídáme se, jak se má podmítati (podmítnouti) strnisko, zmandelovati obilí, zhromádkovati chřást, jak se obilí odnoží a úhor zatravňuje; z dobytkářství čteme na př. názvy březost, odstav, odstavení, roček (= rok staré dobytče) a j. Ovšem kromě toho jsou tu některé již dávno vžité názvy mezinárodní, jako na př. inventář, deputátník, meliorace, meliorovati, akordní práce, kultivátor (nástroj) a j.

V novém zemědělském názvosloví znamenáme zejména dvě význačné tendence: snahu po abstraktnějším a obecnějším vyjádření a horlivé přejímání mezinárodních názvů. To souvisí jistě s mohutným hospodářským, organisačním a politickým rozmachem našeho zemědělství od konce století. S neobyčejnou horlivostí se přijímají z celého světa nové pojmy i se svými názvy nebo se upravuje domácí slovník podle slovníku mezinárodního.

Tak ze všeobecných hospodářských pojmů čteme v naší knize o racionalisaci a racionelním hospodářství, racionalisačním procesu, o ekonomickém, extensivním a intensivním hospodářství, o produkční kapacitě, o produktivním hospodářství a agrárních krisích, o arondování a p., ale také o hospodářské vázanosti zemědělství, ochranářské politice, obhospodařování (!) polí, polnohopodářském (!) podkladě, osivových střediscích, o hospodářstvích obilnářských, okopaninových, pícninářských, pastvinářských, ječmenářských a j.

Dnes se mezi statkáři mluví o propagaci motorisace, o traktorech, traktorové práci a mláticích garniturách a doporučují se jim stroje jako obraceč, shrabovač, stohař, známkovat, rozmetadlo, parní prohlubník, samovazač a j.

Z oboru techniky polní, obilnářské a pícninářské čteme v knize na př. mezinárodní názvy struktura půdy, kyselá reakce půdy, kultura polní, kultivovati, drény, drenáže, drenážní projekty, krmná reserva, konservace (konservování) krmiv; ale také české výrazy porost polní, předplodina (!), krycí plodina, omlat, výmlat, výmlatový (výmlatný) systém, uskladnění (!), vysemeňování (!), jetelotravní směska, přísev, [81]zarovení mrvy, smykování; ze sloves na př. uskladniti (uskladňovati) (!) obilí, usmykovati pole, vytříditi (vytřiďovati) klasy.

Jen v oboru chovu dobytka převládá nápadně názvosloví českého původu, na př. chovatelství dobytka, chovatelský (šlechtitelský) podnik, chovné středisko, krmná základna, krmná masa, krmná dávka, statkový základ krmení, forma a výkon stáda, výkonnost chovu, výkonný a vyšlechtěný chov, nevýkonné období (u stáda), pastevní výkrm, pastvinný odchov, stájové krmení, ustájiti, ustájení (!), plemeník, plemenice, páření, připářovati (= za starší »připouštěti«), dojnost krav, plnotučné mléko, vytučnění dobytka, vytučněná zvířata, zmasilá zvířata, jatečně vyspělý dobytek, jateční výtěžek a j.

Ze širšího hospodářského názvosloví technického se vyskytují na př. názvy personál (= dříve »čeládka«), hospodářský aparát, statková substance, produkce, producent, produkovati, produkční, producentský (politika), prémiový systém, prémiovaná mzda, kvalita, kvalitní a nekvalitní (zboží, dobytek, produkt, mrva a j.), optimální výnos, technisace, organisace, organisační, přeorganisování, zorganisovati, odbytová centra, kolektivní smlouvy a j. Nemluví se již o hospodářství, velkostatku, velkostatkáři, malorolníku, nýbrž o zemědělském podniku, velkopodniku, velkovýrobci, malopodnikateli; nikoli o hospodaření a hospodářských poměrech, nýbrž o provozu (!) na statku, o provozu dvorů (!), o provozních poměrech a prostředcích, o zasáhnutí do podstaty (= vyprodávání inventáře), o výrobních známkách, o silážích a zákysech, o osazení (osazování) pastvin dobytkem, čteme tu termíny, jako prvotřídní (!) stádo, jakostní výroba, jakostná píce, přednostní jakost, vysoce hodnotná konservace, druhořadá zvířata, odbytové trhy, úkolové mzdy a j.

Hojně jest slov převzatých z obchodního názvosloví, na př. spotřební středisko, odbyt výrobků, podnikatelské risiko, kapitál, kapitálově silný, investice, investiční, investovati, renta, rentabilita, rentabilnost, rentabilně, bilance, kalkulace, kalkulační, kalkulačně jistý, zakalkulovati, hospodářské konto, majetkový fond, likvidovati, likvidní, nelikvidní, likvidnost podniku, konkurence, konkurenční, mechanisace, restrikce, typisace, standard, standardisace, standardisovati, intensita, prosperita, stabilita, amortisace, konjunktura, konjunkturní, konsum, konsumní, risiko, riskovati, krise, deficit, pro[82]pagace, kontrola, kontrolovati, disposice, disponovati, rayonovati, prosperovati, rentovati se a j.

Tímto výčtem není ovšem seznam slov módních a moderních vyčerpán. Setkáváme se tu se všeobecně známými nesprávnými slovy, jako vícepráce, ovlivňování, ovlivňovati a j., s mezinárodními slovy jako akce, tradice, experiment, modernost, modernisovati, kontakt, kondice, program, princip, faktor, metoda, psychosa, amerikanisace, amerikanismus, mechanisace, zmechanisovati, uniformování, diferencování, generalisování, vybalancovanost, vybalancovati, zharmonisovati, kombinovati, praktikovati, handicapovati a j.

Také jazyková stránka překladu vůbec zasluhuje pozornosti. Překladatel má v svém jazyce některé zvláštnosti a odchylky od obecného usu spisovného.

Se zvláštní zálibou užívá shodného přívlastku tam, kde bývá ve spisovném jazyce také přívlastek neshodný anebo jenom přívlastek neshodný, na př. statková krmiva (= na statku produkovaná), krmná základna (= základ krmení), krmná reserva (= zásoba krmiva), tržní vzdálenost (= vzdálenost trhu), produkční výsledky (= výsledky produkce), podnikové vedení (= vedení podniku), krisové vichřice, knihovní kontrola (= kontrola účetních knih), obratové nároky (= snaha o jistý obrat v podniku), stájové zkrmování (= ve stáji), druhové zastoupení dobytka (= co do druhů), vypůjčovací potíže (= potíže s vypůjčováním peněz), živinové hospodářství (= hospodaření se živinami v půdě), výkrmné nesnáze (= nesnáze s vykrmováním), sklizňové ztráty (= ztráty při sklizni) a j.

Jiná záliba překladatelova je časté užívání adjektivního doplňku v instrumentále místo obvyklého nominativu. Píše na př.: (státní pomoc) je prakticky zcela nedostatečnou (163); je účelnějším prodej nebo pronájem? (141); nesmíme býti úzkostlivými (137); nebude jeho situace... nikdy již tak příznivou (150); tato práce je příliš drahou (137); pak není plemenice dost výkonnou (88); také je příliš tíživou daňová povinnost (69); není praktickým rozdělení podniku v samostatná odvětví (42); bylo by přímo ideálním míti statek přímo obklopený trvalými pastvinami (54); a j.

Z odchylek syntaktických je třeba ještě upozorniti na to, že překladatel někde klade větu vztažnou daleko od substantiva řídící věty, takže z toho vzniká nezřetelnost, na př.: když se vrátí (sláma) polím ve formě hnoje, která jsou za to velmi vděčná (38). Také přívlastek bývá někdy daleko od [83]svého podstatného jména na újmu srozumitelnosti, na př.: Mně samému aspoň připadá nejvýnosnější krmná dávka pro tato zvířata, skládající se z brambor (81).

Překladatel má také zálibu v předložce pro a rozšiřuje její kompetenci na újmu předložek k a na, na př.: chřást pro nakládání, půda pro krmivo a řezanku, produkce pro úhradu potřeb, nákupní trhy pro býčky, pořizování plánů pro výstavbu a j.

Také ve vyjadřování záporu nalezneme časté odchylky od usu obecně dnes platného, na př.: Tedy i touto cestou nepřiblíží se nová odbytová centra východoněmeckému zemědělství (31); což jistě nebude míti dobrého účinku i pro dodavatele (89); a přece i dánské zemědělství nebylo ušetřeno krise (28); pro výhody nesmíme však přehlížeti i nevýhody (28); ale i zde není jasné linie (22); a j. místo ani touto cestou nepřiblíží se atd.

Po stránce lexikální pozorujeme leckterou zvláštnost starou, na př.: rčení »do zámrzu« = do zamrznutí (příchodu mrazů na podzim): od července do zámrzu (141); ubitá pole (137) (= ulehlá, ušlapaná); ale také dost zvláštností nových, na př.: předkladová vrstva (v podestýlce ve stáji) 99; nássavné mezivrstvy (v hnojišti) 100; záchovné krmení (= nevydatné, jen aby se dobytek udržel na živu) 123; ztrátové udržování potahu (= s deficitem) 53; průteplivě klásti zemi (= aby mohlo teplo pronikati) 92; překvapitelně mnoho (= ku podivu) 104; přednostně něčeho užíti (= s výhodou) 118; a j.

Leckde najdeme lexikální nepřesnosti, na př.: příležitostné nepříznivé odbyty v cizině 29 (m. eventuální); nemezernitý stav kultury 95 (= nemezerovitý); sklizňový stroj 121 (= sklízecí); bílkovité krmivo 81, 86 (= bílkovinné, obsahující bílkoviny); hospodařiti spekulativně 39 (= spekulačně, t. j. spekulovat na zisk); uniformost zemědělství 30 (= uniformita); střed a východní ohnisko 175 (o hospodářských budovách; snad lépe východisko); přizpůsobniti zemědělství čemu 175 (= přizpůsobiti); míti pro něco jemné vycítění 162 (= cit, smysl, pochopení); kapitálně silný podnik 126 (= kapitálem, kapitálově); uvažované hospodářství 38 (= o kterém byla řeč, řečené); způsobilé domácí zařízení 47 (= vhodné); společenské zábavné podniky 115 (= zábavní, t. j. pro zábavu); docíliti snadnějších podmínek 27 (= výhodnějších podmínek); v druhé polovině července počínají ve větších krajích hlavní žně 144 (= ve většině krajů); kyp[84]rost (půdy)... je daleko větším předpokladem než všechna strojená hnojiva 138 (= důležitějším); dobrotivé štěstí hodilo do klína zemědělství kapitálově silnou Rentovou banku 27 (= šťastná náhoda); je tam neocenitelná výhoda blízkosti trhu a schopného při tom prodeje zboží 30 (= možnosti prodeje); a j. Vyskytují se také vazby velmi podivné, na př.: náklad na zimní krmení nepadá skoro ani v úvahu 49 (je to kontaminace vazby »nepadá na váhu« a germanismu nepřichází v úvahu«); zakysati (zakysávati) brambory 64, 76 (podmětného slovesa je zde užito ve funkci slovesa předmětného); považovati se platově silnými 115; porozumění situace zemědělců 17; zacházeti stájovými hnojivy 11 (t. j. zacházeti s nimi); dožadovati se práva o stejnou ochranu 26; intensivním hospodářstvím se označoval takový statek, který... 33 (= za int. se pokládal); a j.

Pozornosti zasluhuje také stylistická stránka překladu. Dnešní zemědělská literatura usiluje nejen o větší abstraktnost a obecnost slovního výrazu, nýbrž i pozoruje věci s jiných stránek, než činí obecný život, a tento svůj zvláštní, odborný poměr k věcem hledí vyjádřiti novým způsobem. Za týmž cílem jde i náš překladatel a německý originál ho v té snaze podporuje. Za příklad lze uvésti hned první odstavec první kapitoly: Účelem zemědělského podnikání je získávání čistého příjmu, který se obecně nazývá důchodem (rentou). Nerentabilnost způsobuje zadluženost a úpadek podniku. Jen na zdravé hospodářské základně možno jedině rozvinouti mnohostranné výhody zemědělské práce (str. 13). Ještě charakterističtější příklady najdeme dále: První den jarních prací jest dnes výše průkazu způsobilosti pro cit správce podniku k polím 134; — Znamenala-li pozemková reforma pro všechny přídělce odliv movitého jmění, představuje tato pro předlužené přídělce v důsledku zemědělské krise úplnou katastrofu 172; — Otázka užívání strojů v těchto zářijových dnech, za největšího návalu práce, za účelem podpory a úspory potahů, stává se nejakutnější 151; — Proti všem předpovědím vykazuje zemědělská výroba celého světa tendenci rozšíření se přes rámce spotřeby v poměru k zvýšenému počtu obyvatelstva 20; — Pro racionelní využití tohoto množství krmiva chyběl často dostatečný počet dobytka na statku; ale tím současně scházela možnost docíliti potřebného množství prvotřídního hnoje a snížiti položku za strojená hnojiva 33; — Dojnice jsou největšími spotřebiteli zelené píce a odpadků řepy cukrovky 37; — K prin[85]cipu racionelně intensivního polního hospodářství... je třeba přidružiti princip racionelně intensivního chovu dobytka 38; — Jistě nelze podceňovati pracovně technickou výhodu, je-li dána možnost včasné podmínky (!, chyba tisku m. podmítky) a orby před sklizní 51; — V hospodářstvích s nedostatečnou výměrou luk, avšak vysoce jakostními půdami bude se vlastně jednati pouze o žádoucí vyrovnání krmného základu: jak mnoho třeba vyrobiti hrubé píce, příp. založiti pastvin, aby bylo dosaženo předpokladu pro rentabilitu a zdravé využití odpadků řepných 52; a j.

Milovníku slohové prostoty, přirozenosti bude se zdáti tento sloh vyumělkovaný, strojený, papírový: je ovšem jisté, že si překladatel s leckterou stylisací nevěděl rady a že často překládal příliš doslovně, ale nutno také uvážiti, že nelze prohlašovati prostotu za jediný správný vyjadřovací prostředek. Odborný jazyk má právo vyjádřiti se abstraktněji, speciálněji, odlišně od běžného způsobu.

V překladu však najdeme i při vší toleranci slabosti stylistické. Překladatel užívá na př. téměř na každé stránce slovesa docíliti, docilovati a opomíjí vůbec jeho synonyma. Někdy vyjadřuje nevhodně myšlenku pasivní formou, na př.: nebylo přistoupeno na žádné risiko. Ani obrazná rčení nebývají vždycky volena šťastně, na př.: V intensivním hospodářství okopaninovém musíme podle možnosti ulomiti hroty vypjaté pracovní zaměstnanosti 36; — Zaostali-li jsme snad v provádění líbivých hesel »módy« pozadu v důsledku (!) přistřižení křídel pozemkovou reformou, zabezpečili jsme si zase do budoucna pevnější půdu pod nohama 172. — Na tento pro mne nevyvratitelně rozhodující základ mohu navázati 72, a j. Vliv německého originálu je zřejmý na př. ve stylisaci: potom se však dovede (německý zemědělec) zcela lehce po dostavených zklamáních odvrátiti od zařízení, která... 27. Leckde zůstaly v překladu stylisticky nevypracované partie, na př.: kritikové v řadách zemědělských kruhů 27; — nejen se snaží duševně zpracovati všechny moderní vymoženosti,... ale dovede si však při tom také uchovati... 114 a j. častěji; — Jen na zdravé hospodářské základně možno jedině rozvinouti mnohostranné výhody zemědělské práce 13; — zajišťuje si tím i sobě přiměřený důchod 173; — v případě eventuelní dražby 67; — V případě, jsme-li na rozpacích, má-li se svážeti obilí nebo ne, musíme se bez váhání rozhodnouti 146.

[86]Jinak lze říci o češtině překladatelově, že je dobrá; máme sice leckde proti ní námitky, ale ty jsou vyváženy jinde (celá kniha má 176 stran lexikální osmerky) poctivým úsilím o přesné a odborné vyjádření myšlenky.

Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 3, s. 79-86

Předchozí J. H.: »Jsem z toho jelen«

Následující kvh. (= Kvido Hodura), jha.: Z našich časopisů