[Short articles]
-
(NŘ. XV, 1931, 241) K našemu dotazu odpověděl prof. dr. J. Macků, že výraz »kráva z doje« značí na jihozápadní Moravě krávu na plném mléce, t. j. v době největší dojivosti. Analogicky se tam říká »husa z běhu«, t. j. husa nekrmená, chodící na pastvu. — Prof. V. Kvasnička oznamuje, že ze svého kraje (Boleslavska) sice tohoto výrazu nezná, ale jeho známý p. V. Janoušek ví prý z vlastní zkušenosti, že se na Vodňansku říká »kráva jde z doje«, když jí před otelením ubývá mléka. (V Káranicích, rodišti prof. Kvasničky, se o takové krávě říká, že ztrácí mléko.) Kráva po teleti je zase v doji, t. j. má nejvíce mléka. — O 1. pádu jsme nezjistili nic konkretního, snad se ho ani neužívá, a je-li třeba, nahrazuje se výrazy jinými, na př. dojivost nebo podojek. Podle prof. Kvasničky označuje slovo podojek jedno podojení krávy nebo všech krav v chlévě. Kott 1, 263 uvádí 1. pád doj, důj m. = dojení, mléko z jednoho doje, výdoj, s příklady: Šel k důji. Kráva ta nestojí za svůj důj. Oba je však cituje přesně podle Jungmannova slovníku 1, 402, kde jsou označeny jako výrazy z usu bez bližšího určení místního. Zdá se, že ve rčení »kráva z doje« je totéž slovo jako v dokladech Jungmannových.
Naše řeč, volume 16 (1932), issue 2, p. 61
Previous Holečkovi Naši
Next Zkl.: Kvalitní