Holečkovi Naši

[Short articles]

(pdf)

-

(V. M.) Je-li název knihy podmětem ve větě, řídí se přísudek jeho tvarem. Protože je tu tvar životný (Holečkovi Naši, Raisovi Zapadlí vlastenci, Mrštíkovi Zumři a pod.), je také sloveso v rodě životném, a píšeme tedy na př. Holečkovi Naši byli přijati s nadšením, Raisovi Zapadlí vlastenci došli velké obliby u čtenářů, a pod. Přísudek se tu tedy neřídí smyslem (kniha = věc neživá), nýbrž mluvnickým tvarem, a měkké i nebo tvrdé y se v něm píše podle toho, má-li podmět pří[61]ponu rodu životného či neživotného. Kde je název knihy vyjádřen jménem s příponou jmen neživotných, má ovšem i přísudek tvar neživotný, na př. Weinerovy Třásničky zachytily velké chvíle našeho osvobození; Šaldovy Boje o zítřek osvětlily mnohé otázky literární psychologie, a pod. Proto také při psaní rozlišujeme výrazy »dni uplynuly« a »dnové uplynuli« a pod. Toto pravidlo vyložil a podrobně doložil Josef Zubatý v článku »Vrané koně« v NŘ. III, 1919, 5 n.

Naše řeč, volume 16 (1932), issue 2, pp. 60-61

Previous Jiří Haller: Z našich časopisů

Next Kráva z doje