Časopis Naše řeč
en cz

Báťa, baťa

[Drobnosti]

(pdf)

-

V Čechách se říkává přílišnému dobráku, který nedovede nikomu nic odepřít, báťa; na Moravě v témže smyslu říkají baťa, ale užívají toho slova i k důvěrnému oslovování mužských osob (»jak se máte, baťo?«, jako se v Čechách říkává i cizím lidem »strýčku, kmotře« a pod.). V staré češtině je u Dalimila i j. doloženo oslovení »báťo«! (říká se tak bratru, ale i cizím mužům). Odtud příjm. Báťa, Baťa, Batěk (i tvar baťula se objevuje); pův. se střídalo á, a v tvarech báťa, batěk jako v tvarech Váša, Vašek, Máša Mácha, Mašek, Machek a p., ale rozdíly se někdy vyrovnávaly. Podle pravděpodobného výkladu Bernekrova, který srovnává rus. oslovování otce i cizích lidí báťa, baťka, báťuška, bulh.-srb. bašta (Sl. et. Wt. 1, 45), jsou to vše domácké tvary slova bratr (jako žáci katechetu jmenují káťou, někdy i třídního profesora tříďou); podle b m. br pocházejí asi z mluvy dětské. Bratr se jmenuje po litevsku brólis (to je vl. také již tvar domácký), po lotyšsku brâlis; zdrobněliny v lot. písních (bâliňš a j.) jsou původu podobného. Tak na př. z dětské mluvy také pocházejí slova jako lat. pâpa (otec, později papež), maminka, máma, táta, tatík atd., jichž užívají i dospělí (‚tatíkem‘ nám může býti i člověk docela cizí); v sanskrtě dětské slovo tâta se stalo důvěrným oslovením mužských osob blízkých sobě rodem nebo jinak (říkal tak otec synovi i syn otci, bratr bratru, učitel žáku i žák učiteli a p.). A jako se říkávalo báťo a říká v Rusku báťuško i lidem cizím, tak říkáme i my »milý brachu« (nebo i »milá brachu«, jako »kluku všivá«) spíše osobám cizím než skutečnému bratru. I pantáta, panímáma jsou slova, jež pozbývají svého rodinného významu.

Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 9, s. 213

Předchozí Z našich časopisů

Následující Dosa, díže

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1