[Drobnosti]
-
(J. Z.) je jméno místní, které se vyskytuje na celém území českém (Kravaře, jinak Radoušov, u Úšťku; Kravaře, někdy ves, nyní mlýn u Kolína; Kravaře v dnešním Hlučínsku, kolébka slavného rodu pánů z Kravař, podle nichž dostalo jméno i Kravařsko, krajina v sev.-vých. Moravě a v záp. Slezsku). Výklad jména je snadný (v. Gebauer-Ertl, Mluv. čes. I, § 263, 5, d): jako jiná podobná jména, na př. Ovčáře, Svinaře, Psáře, Rybáře, Lnáře, Štítaře atd., znamenalo i jméno Kravaře, pův. Kravaři, obyvatele zabývající se chovem krav (jako Ovčáři, Svinaři a Psáři chovali ovce, svině a psy, zvl. panské, Rybáři se zaměstnávali lovem ryb, Lnáři a Vinaři pěstováním lnu a vína. Štítaři výrobou štítů atd.). Původně byla všechna tato jména a přemnohá jim podobná jmény obyvatel a proto měla tvar Kravaři, Ovčáři atd. (jako Lobkovici); když se ze jmen obyvatel stala časem jména osad, byl vzat v platnosti nominativu tvar akusativní jako u jiných jmen neživotných (pův. staří dubi, později staré duby); tedy Kravaře, Psáře, Rybáře, Lnáře a p. Protože se v příd. jménech odvozených od nich příponou -ský (velmi často užívaných) ř před příponou -ský a jinými příponami neměkčilo (proto je dosud rybář, ale rybárna a p.) a zněla tedy tato příd. jména kravarský, psárský, štítarský a p., přenášelo se toto r i do sklonění jmen základních, a tak vedle jmen Kravaře, Svinaře, Rybáře, Lnáře a p. jsou jména se skloňováním tvrdým, jako Ovčáry, Psáry, Štítary, Vinary a p. Ustálení té neb oné formy nastalo ovšem časem; na př. pro Psáry je doložen starší tvar Psáře, a naopak zase jméno Kravaře bývalo skloňováno i tvrdě (z Kravar, ke Kravarům a p.).
Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 8, s. 191
Předchozí Z kanceláře Slovníku jazyka českého
Následující Mě