Časopis Naše řeč
en cz

Mírové náměstí, Národní Obrany

[Drobnosti]

(pdf)

-

(K. S., F. M.) Reformová horečka, kterou trpí naše republika od svého narození, jeví se i v přejmenovávání ulic. Protože jsou jména ulic pro snazší orientaci, dávají se jim jména nová a nová, aby se orientace ztížila. Na Vinohradech překřtili hned celou skupinu ulic a udělali z pořádného města na pár let blázinec. Až se lidé naučí v těch Varšavských, Francouzských a p. ulicích chodit, najde se jistě zase nějaký nový reformátor, který vymyslí zase jiné názvy, aby si i on pojistil aspoň na deset let nesmrtelnost. Že nejsou tyto názvy vždycky nejšťastnější ani po jazykové stránce, s tím souhlasíme. Když už náš uliční reformátor, ať to byl, kdo byl, chtěl vytvořiti jméno na způsob pařížské Rue de la Paix, měl znáti aspoň tolik česky, aby to dovedl. Máme ulice, které jsou pojmenovány podle svých rozličných znaků, na př. Příčná, Sadová, Pobřežní a p., a jiné ulice, které mají jméno na něčí památku. To jsou ulice Jungmannova, Palackého a p. V prvém případě užíváme obyčejných příd. jmen, kde jsou k disposici, v druhém užíváme buď přivlastňovacích jmen přídavných nebo genitivu (kde se přivlastňovací příd. jméno utvořiti nedá), protože jde o ulici jaksi věnovanou jisté osobě. Vinohradské nám., věnované dříve památce Purkyňově, chtěl náš uliční reformátor věnovati památce míru, jako se jinde věnují ulice a p. památce svobody, svornosti atd. Protože od slova mír, i když tuto představu zosobňujeme (Mír), přivlastň. příd. jméno se netvoří, mělo slouti po česku náměstí Míru, jako by stejně asi bylo nazváno náměstí Svobody, náměstí Svornosti a p. Proto také Francouzi, kteří rozumějí lépe svému jazyku než my, říkají rue de la Paix, place de la Concorde a p., t. j. užívají tvaru, kterým se vyjadřuje vlastnictví. Užijeme-li k označení ulice nebo náměstí příd. jména, máme na mysli zpravidla nějaký význačný znak. Mírovým nazýváme to, co je opak válečného. Mírové náměstí by tedy bylo náměstí, kde vládne mír, což se na vinohradské náměstí toho jména hodí velmi málo vůbec a v posledních dnech [143]zvlášť. Mírové náměstí je tedy jazykový omyl téhož způsobu, jakého by se dopustil ten, kdo by ulici pojmenovanou na památku dosažení svobody (snad i na to dojde) nazval ulicí Svobodnou nebo na památku samostatnosti ulicí Samostatnou. — Jiná novota v označování ulic provádí se na nových tabulkách orientačních. Kdežto dříve bývaly na nich nápisy ulice Jungmannova a p., čte se na nových lakonicky jen Jungmannova a p. Je pravda, že se tak v obyčejném hovoru říká nebo i psává (na př. na adresách), protože je to kratší; ale na nárožních tabulkách jde jaksi o pojmenování úřední, oficiální, a v takových případech bývá zvykem uváděti jméno celé. V přátelském hovoru se také říkává na př. vrchnímu radovi jen pane rado (nebo žertovně i pane vrchní), ale oficiálně se tak nikdo netituluje. Ale nejde jen o to. Nová praxe ve zkracování jmen ulic tímto způsobem zachází trochu příliš daleko. Na budově MNO. v Bubenči je připevněna tabulka s nápisem: Národní Obrany (m. Ulice N. O.). To je ovšem čirý nesmysl, neboť takto se vůbec nemluví ani v nejrychlejší a nejnedbalejší řeči. Takové nápisy mohou vésti jen k tomu, že se tam začne říkati v Národních obranách (jako na Příkopech) — ledaže by nějaký příští oprávce uličních názvů udělal z toho jméno (ulice) Národně obranná.

Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 6, s. 142-143

Předchozí Jehněd

Následující Truhlář

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1