Jehněd

[Drobnosti]

(pdf)

-

(F. K.), místy také jehníd (m. r.), říká se v některých krajích svazečkům vrbových a jiných proutků, které se světí na Květnou neděli na památku Ježíšova vjezdu do Jerusalema; to se děje u nás odedávna a víme od Štítného, že jako dnes, již za něho někteří ‚zobali‘ vrbové kočičky. Původem je slovo jehněd (a sloven. jahneda = bílý topol) příbuzné se slovem jehně; zvl. rozkvetlé vrbové jehnědy jemnou svou srstí podobají se jehňátku nebo jinému mladému zvířeti, a proto se jim říká na př. u nás také kočičky na Slovensku kotiatka, baburence (= housátka), bahniatka (= jehňátka) a j. Příbuzné je také sloveso bahniti se (o ovcích); jm. jehně, praslov. agnę, jagnę je příbuzné s lat. agnus (jehně), k němu patří sloven. jahniť sa, složené ob-ahniti se (jako je teliti, oteliti se a p.), a z tohoto (jako by to bylo o-bahniti se) nesprávným rozvedením složeniny vzniklo bahniti se.

Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 6, s. 142

Předchozí Václav Flajšhans: Něco o metodě filologické

Následující Mírové náměstí, Národní Obrany