Sdělovati

[Drobnosti]

(pdf)

-

(F. L.) O slovesech sdělovati, sděliti, sdíleti bylo psáno v NŘ. 2, 282. Původní vazba byla s někým se o něco sdíleti a užívalo se jí zpravidla buď o skutečném dělení věcí hmotných, na př. sdíleti se s kým [96]o dary, anebo i ve významu přeneseném o jiných věcech, na př. o život, o radost. Ve významu ‚oznamovati někomu něco‘ této vazby starší jazyk neužíval, ale vývoj ten snadno můžeme pochopiti z výrazů jako »sdělovati se s někým o nějakou novinu, o nějakou zprávu« a p., kde se význam slovesa sdělovati už významu ‚oznamovati‘ velmi blíží. Tento význam se ustálil až v nové době a s ním sloveso sdělovati, sděliti nabylo i nové vazby; protože se říkalo oznamovati, říkati, zvěstovati atd. někomu něco, ujala se také vazba sdělovati, sděliti někomu něco. Podezřívati tedy tuto vazbu z nečeského původu nemáme proč. Přes to však se vliv německého mitteilen při této vazbě přece projevil, a to v zálibě, s jakou dnešní úřady, noviny atd. vazby sdělovati někomu něco užívají, jako by jiných sloves v češtině ani nebylo. Pro lidi myslící po německu místo po česku je to ovšem velmi pohodlné, mohou-li všude, kde je napadne napřed německé mitteilen, užíti v češtině slovesa, které se s ním tak věrně shoduje: mit = s, teilen = děliti, jemandem etwas = někomu něco. Spisovateli, který má správný jazykový cit, napadnou naopak všecka jiná česká slovesa spíše než toto sdělovati. Sdělovati něco s někým není ani české, ani německé, ani staré, ani nové; je to bastardní kříženec starého »sdělovati se s někým o něco« a nového »sdělovati někomu něco«.

Naše řeč, ročník 12 (1928), číslo 4, s. 95-96

Předchozí Ignorace, ignorant

Následující Slunečkář