[Short articles]
-
(J. Š.) Naše vojenská terminologie zavedla toto označení pro důstojníky, kteří nejsou v činné službě, nýbrž v svém civilním povolání. Tomu civilnímu stavu se se stanoviska vojenského říká záloha, a jsou tedy ti důstojníci opravdu v záloze. Proto nelze výrazu »důstojník v záloze« vytýkat nečeskost a otrockou závislost na němčině, už proto ne, že i o jiných věcech říkáváme, že je máme v záloze: máme v záloze odpověď, peníze, jídlo, přítele atd. Shoda s němčinou je tu přirozená, neboť takovéto výrazy, vyplývající ze základních způsobů myšlení, musí být stejné v mnoha jazycích. Stejně správný by byl ovšem i výraz poručík zálohy; od způsobu prvního se liší jenom tím, že pojetí místní (kde?) je v něm nahrazeno pojetím příslušnosti.
Naše řeč, volume 15 (1931), issue 10, p. 242
Previous Dr. Josef Štěpánek: Odčítati
Next Přechodník