Lidová píseň v rouše úřední češtiny

[Short articles]

(pdf)

-

V »Podoubraví«, vlastivědném sborníku Čáslavska, vyšel v VIII. ročníku (1930/31) velmi pěkný článek »Za národní jazyk a kulturu«. Autor, podepsaný P-a, bystře a vtipně ukazuje v něm na nejčastější chyby proti jazykové správnosti. Jako ukázku citujeme odtud tuto drobnost, níž se staví na pranýř pověstná mluva úřední:

»Vždycky jsme zpívávali:

Mám kabát, mám,
ale bez rukávů,
dá-li Pán Bůh zdraví,
budou i rukávy.

Úředně se to zpívá trvám jinak, snad asi takto: Jsem majitelem kabátu, jsem, ale týž (!) postrádá (!) rukávů, v případě, že (!) dá Pán Bůh zdraví, přirozeně, že (!) budou i rukávy, o čemž pak dlužno (!) podati zprávu dotyčnému (!) úřadu.«

Naše řeč, volume 15 (1931), issue 10, p. 241

Previous Krejčí

Next Novák, předseda