Mnoho

[Drobnosti]

(pdf)

-

(J. H., M. W.) Podle praslovanského a staroslověnského tvaru m’nog- bychom čekali, že předložky, které mívaly na konci nebo, jak se nesprávně říkává, v zásloví jer, budou před slovy mnoho, množství atp. v češtině vokalisovány. Ale, jak uvádí Gebauer v Hist. ml. I, str. 174, »často bývá také předložka bez -e (z býv. mnog-, v němž jer záhy bylo zaniklo)«. Tato častost je tak veliká, že tvar náležitě vokalisovaný je vlastně výjimkou. Tak najdeme na cit. místě Hist. ml. vedle staročeských dokladů k mnohým, přěd mnohým, přěd mnoho letmi, s mnohem, s množstvím a neprukazného ot množstva jen doklady ve mnohém, ve mnozě, ve množstvu a neprůkazné ze mnohých (doklady ot množstva a ze mnohých jmenujeme »neprůkazné« proto, že předložky ot a z asi na konci jer neměly); v Staročeském slovníku pod hesly mnoh, mnohý, množstvie vedle rčení před mnohým, před mnoho letmi, s mnohem, u mnozi místo v mnozě, u mnohé přietě, v mnohé čeledi najdeme jenom doklady na spojení ve mnoho, ve mnozě, ve mnohém; u Bratří (podle Biblické kondordace) vedle případů k mnohým, nad mnohem, s mnohými, v mnohém, v mnohokrát desíti tisících, z mnohých shledáváme jen spojení ve mnoze, ve mnohé, ve mnohých, ve množství; v Jungmannově Slovníku pak vedle rčení před mnoho lety, s mnoha okny, s mnohem, s mnohým, v mnoze, v mnoho hlasův, v mnoha koních, v mnohomluvnosti, v mnohých, u mnoze a neprůkazných od mnoha let, od mnohotvárných hovad, z mnohých setkáváme se jen s jediným případem vokalisace předložky před kmenem m’nog- (ve množných). Se stavem jevícím se v dějinách řeči spisovné se shoduje stav nynějšího jazyka mluveného. Říkáme jen k mnohému, nad mnohem, před mnoha, přes množství, s množným číslem, nikoli ke mnohému, nade mnohem atd., a říkáme vedle v mnoha případech také ve mnoha případech. Podle tohoto usu jazyka obecného i píšeme. Mínění, že by se mělo psáti jen ve mnoha, ve mnohém, ve množství atp., nikoli též v mn-, poněvadž se tím vyhneme »nepohodlné« souhláskové skupině vmn, je mylné; skupina ta, jak viděti ze svrchu uvedených dokladů, nevadila našim předkům a nevadí, jak viděti ze rčení v Mnichově, v Mnichovicích, v mnišství atp., ani nám.

Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 8, s. 197

Předchozí -ař, -ář

Následující Protilist