[Drobnosti]
-
Pan dr. B. nám posílá dva citáty z Věstníku českých lékařů vybrané ze zprávy o schůzi komorní rady České komory lékařské a v nich se čte podivné sloveso zalistniti: »Jmění podpůrných fondů, s nimiž možno volně nakládat vzhledem k tomu, že nejsou zalistněny, budiž sloučeno…«; [146]»u zalistněných nadací nutno se postarat…« Pan dr. B. se nás táže, co jsou ty »zalistněné« fondy a nadace. Litujeme, že mu to nemůžeme říci, protože sami to nevíme. Jenom hádáme, že snad to jsou fondy vedené nebo zapsané na nějakých listech. Je-li tomu tak, je sloveso zalistniti nešťastným plodem té germanofilské vášně, z níž vzešlo stejně potvorné slovo zaknihovati (viz NŘ. I, 1917, 150; X, 1927, 17). Krátkozraký vynálezce kuriosního spojení »zalistněné fondy« si nevzpomněl, že jeho novota nemůže vzbuditi v českém čtenáři jinou představu, leč fondy pokryté listy, listím (ale ani v tom významu by nebylo lze to slovo schválit), a že by se tedy hodila spíše do hypermoderní poesie než do přesné a střízlivé mluvy úřední. Vznik této zrůdy nelze jinak vysvětliti než tím, že její původce byl zaslepen falešnou touhou, vyjádřiti každé německé slovo stůj co stůj také jediným slovem českým, anebo sveden zlým příkladem ohavné zrůdy zaknihovati. Ta ponižující snaha, dobrovolně otročit takto němčině, naplodila našemu jazyku již mnoho zlého a ještě asi naplodí. Prosíme jen dobrého genia naší české řeči, aby nikoho druhého nenapadlo napodobit tuto věru nevítanou novinku a aby každému, kdo bude potřebovat výrazu pro tuto představu, vnukl správný výraz zapsati, zaznamenati, napsati, vepsati na list (na listy).
Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 6, s. 145-146
Předchozí Zájmeno on
Následující Země česká