Bílá Rus

[Drobnosti]

(pdf)

-

V legionářském týdeníku Čin (z 12. II. 31) se vytýká, že dodatky Ottova Slovníku naučného, které právě vycházejí, užívají zeměpisného jména Bílá Rus. Je prý to označení nesprávné a říkají tak prý dnes už jen emigranti; správný název prý je Bělorus. Ta výtka je planá a ten výklad je nesprávný; jediné správné může býti jméno Bílá Rus, jehož se užívalo odjakživa a jež nám úplně postačuje i dnes. Slovem Bělorus je může chtít nahrazovat jenom ten, kdo si vůbec není vědom toho, jak tvar Bělorus vznikl. Ze syntaktického spojení Bílá Rus se utvořilo příd. jméno běloruský, t. j. složenina určovací toho rázu, jako jsou na př. příd. jména bělovlasý, černooký, holobradý a pod., utvořená z výrazů bílé vlasy, černé oko, holá brada. Teprve toto přídavné jméno se mohlo státi základem dalšího složeného útvaru Bělorus, ale jím nelze označovati zemi samu a nahrazovati tímto sekundárním útvarem sám základ, z něhož se původně vyšlo, nýbrž zase jenom něco druhotného, co je v nějakém vztahu k Bílé Rusi, na př. jejího obyvatele. Útvar Bělorus ovšem sám by nebyl vůbec možný, kdyby nebylo jednoduchého jména Rus (‚člen ruského národa‘), neboť vznikl vlastně spojením [142]jména Rus a adjektiva běloruský. Chtít nahrazovat český výraz Bílá Rus spřežkou Bělorus je stejně nevhodné, jako kdyby někdo zaváděl místo jména Černá Hora, Bílá hora výrazy Černohora, Bělohora. Úplně vedlejší pro nás je, jak dnes Bílé Rusi říkají Rusové sami, protože se nemůžeme řídit v češtině ruským usem. Jako říkáme Rusko a nikoli Rossíja, Sibiř a nikoli Sibírija, stejně musíme říkat po česku Bílá Rus a nikoli Bělorussíja, a dokonce už ne Bělorus — to už by nebylo ani ruské ani české. Zdá se, že se ve výkladě časopisu Činu ozvala jen omylná reminiscence na legionářský usus ruský; ale nebylo by dobře, chtít jím poutat dokonce i českou gramatiku.

Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 6, s. 141-142

Předchozí Bacil

Následující Listovati