Časopis Naše řeč
en cz

„Odečísti barometr“

Redakce Naší řeči

[Články]

(pdf)

-

E. Smetánka v NŘ. XIV, 1930, 130 vytkl toto rčení za chybné v referátě o lékařské knize »Klinická fysiologie«. Prof. Brauner však soudí, že se odborná terminologie nemůže obejíti bez tohoto slova, a na jeho obranu předložil II. třídě České akademie věd a umění výklad, který tuto otiskujeme:

— Profesor Smetánka jako nesprávné uvádí sloveso odčítati ve smyslu nikoli substrakce, nýbrž čtení, na př. »odečteme-li na barometru tlak« (místo přečteme-li), a vykládá, že se tak píše za [130]německé ablesen v českých textech obsahu fysikálního a chemického, ale správné to není. Chemikové, fysikové, inženýři dosud odčítali stav přístrojů na škálách (stupnicích), a to nikoliv jeden, nýbrž alespoň dva, ku př. na teploměrech, tlakoměrech, byretách, obyčejně od nuly, takže jsou to diference bodů od nuly, a inženýři na svých strojích, ku př. na theodolitech, odčítají i několik bodů. Při ohromném rozšíření slova odčítati těžko bude nahraditi je všeobecně výrazem přečítati, a divně by se vyjímalo ku př. rčení: »přečtěte barometr«, neboť není snadno nahrazovati starý, velmi rozšířený terminustechnicus výrazem novým.

Také p. prof. Smetánka si nechal, jak se mi zdá, zadní dvířka otevřena, neboť píše ke konci druhého článku: »Všechny nesprávnosti, které jsme zde zaznamenali, bylo by lze citovati i z přemnoha jiných spisů přírodovědeckých a bylo by lze uvésti jich z nich ještě neskonale více. (Zde kladu otazník.) Některé z nich (látka o veliké molekulové hmotě, vícemocný, odečísti místo přečísti) se, myslím, pokládají dokonce za termíny technické. Byli bychom proto šťastni, kdyby těmto našim poznámkám věnovali laskavou pozornost i přírodovědečtí autoři nelékařští.«

Já pak prosím, aby se páni členové naší třídy, jichž se to týká, vyslovili zejména o tom, smí-li se vžilého technického termínu užívati i nadále. —

K této poznámce prof. Braunera, již Česká akademie postoupila redakci Naší řeči, můžeme prohlásiti jenom tolik, že na výtce nečeskosti a nesprávnosti u výrazu odečísti barometr trváme naprosto bez výhrad a bez jakýchkoli zadních dvířek. Důvody, které prof. B. uvádí, nemohou dokázati nutnost tohoto nešťastného výrazu. Nešťastný je výraz ten proto, že vzešel nejen z napodobení německého slovesa ablesen, nýbrž přímo z čirého neporozumění německému vzoru. Německé sloveso ablesen má význam odlukový jen v původním významu »sbírati«, na př.: etwas von dem Boden ablesen.[1] Ale v přeneseném významu »čísti, přečísti« nemá už ani v němčině předpona ab- význam odlukový (který je v české předponě od-), nýbrž její funkce je prostě perfektivisující, a nelze ji tu tedy překládati do češtiny předponou jinou než pře-. Takových sloves složených s předponou ab- bez významu odlukového je v němčině mnoho, na př. abspeisen = zu Ende speisen, abspielen = völlig spielen, na př. [131]eine Sonate abspielen, absingen = völlig, zu Ende singen, absprechen — durch Ausspruch schliessen, entscheiden in einer Sache, atd., viz na př. německý slovník Heynův s. v. a mn. j. Slovesu ablesen nerozumí Němec ve smyslu »odčítati« (na př. od nuly), nýbrž prostě ve smyslu našeho »čísti, přečísti«. Proto může říci také einen Vers ablesen, ein Gedicht ablesen a pod. Nelze tedy nikterak pochybovat o tom, že český termín odčísti barometr vznikl jen mechanickým napodobením německé předlohy, jíž se špatně rozumělo. Německé rčení das Barometer ablesen nemůže vůbec znamenat »odčítáním zjistiti jeho stav«. Když prof. Brauner nyní vykládá, že v českém rčení odčísti barometr je skutečně smysl »odčítati od nuly«, je to výklad nucený a násilný. Teprve ex post se jím do tohoto výrazu vkládá něco, co v něm původně, soudíc podle německé předlohy, ani nebylo. Ostatně, i když přestaneme věřit tomu, čemu jsme se učili na střední škole v hodinách matematických, že totiž při odčítání od nuly možno dostati toliko hodnoty záporné, nelze dobře porozuměti, proč prof. Brauner lpí při čtení barometru a jiných přístrojů podobných právě jen na té představě odčítání. Stejně dobře by se dalo říci, že se při něm jednotky, o něž jde, k nule přičítají; vždyť diferenci bodů od nuly, jak stylisuje svou představu prof. Brauner, lze určiti někdy odčítáním, jindy přičítáním podle toho, má-li ta diference hodnotu zápornou či kladnou.

I neodborník tedy vidí zřejmě, že opravdu věcných důvodů pro výraz »odčítati barometr« není a že ty důvody, které se uvádějí, jsou dodatečné abstrakce umělé, mající jediné ten účel, aby nějak ospravedlnily rčení naprosto nevhodné a nesprávné. Zdá-li se prof. Braunerovi, že by se podivně vyjímal výraz »Přečtěte barometr«, a jeví-li se mu zato výraz »Odečtěte barometr« zcela přirozeným, je to jeho osobní dojem, ale ten nelze činiti kriteriem mluvnickým. Musiloť by se mu ještě podivnějším zdáti, že se říká »přečísti Jiráska, přečísti celého Zeyera« a pod. Kdo má trochu zkušeností o jazyce, nediví se ani tomu dojmu prof. Braunera: člověku se zdá vždycky přirozené to, čemu zvykl (zvyk druhá přirozenost), a nezvyklé to, co je nové a čemu má teprve zvykat. V jazyce je tomu nejinak než v životě, a při oné vazbě »odčísti barometr« jde právě o to, že se má odvyknouti staré nectnosti a přivyknouti lepší novotě, t. j. nahraditi věc nedokonalou věcí dokonalejší. A tu tedy vidí prof. Brauner hlavní překážku: výrazy »odčísti barometr, odčísti teploměr« a jiné podobné jsou prý tak vžilé a tak ohromně rozšířeny, že bude velmi těžko nahraditi je výrazem jiným. Připusťme, že jsou ty výrazy opravdu tak pevně zakořeněny; bylo by však skutečně tak [132]těžké, zaměniti je výrazy jinými? V mnoha jiných oborech, v kterých se vůbec podnikla práce s reformou názvosloví, se měnily, a s úspěchem, nejen jednotlivé výrazy, nýbrž celé sloupce jich a nikomu to nevadilo a nikoho to nemátlo. Tak se stalo na př. v terminologii vojenské, technické a j. Proč právě toto nepodařené rčení »odčísti barometr« by mělo být umíněnější než sta výrazů jiných, stejně vžitých? Bojíme se, aby se tu z označení terminus technicus nedělal pláštík na zakrytí neduhu.

Redakce Naší řeči je proto přesvědčena, že naprosto nic nestojí v cestě tomu, aby odborná terminologie nahradila sloveso odčísti v nesprávném výraze »odčísti barometr« a v jiných výrazech podobných slovesem přečísti. Dobrá vůle a pochopení pro jazyk, to je jediný prostředek, jak očistiti českou mluvu vědeckou od tohoto typického germanismu.


[1] Vývoj od původního významu »sbírati« k dnešnímu významu »čísti« pochopíme z pohanského zvyku čísti runy, t. j. větvičky, jež byly rozhozeny po zemi a z nichž se věštila budoucnost.

Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 6, s. 129-132

Předchozí Jiří Haller: Básnická řeč St. K. Neumanna, I.

Následující Vilém Mathesius: Názvy mluvnických pádů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1