„Už jsem z toho jelen“

Ferdinand Pátek

[Články]

(pdf)

-

Mnoho jsem se už napřemýšlel, odkud se vzala vulgární úsloví »už jsem z toho celej jelen«, »copak jsem jelen« a pod. Že podnětem k nim nemohl být ušlechtilý, bystrý král našich lesů jelen, bylo mi od počátku jasno, neboť obě uvedená úsloví nejsou daleko od představy hlouposti, blbosti. Místo vulgárního »jsem už z toho celej blbej«, »celého jsme ho zblbnuli (!)« říká se také »jsem už (z té dřiny) celej jelen«, »udělali z něho jelena« a pod. Nahlédl jsem i do výborné knížky doc. dr. E. Rippla Zum Wortschatz des tschechischen Rotwelsch (Liberec 1926), ale ani v ní jsem poučení nenašel. Až náhodou připadl jsem na na něco, co se mi zdá vysvětlením. V Praze vycházející měsíčník Sudetendeutsche Zeitschrift für Volkskunde, redigovaný docentem dr. [44]Jungbaurem, přinesl v 1. čísle loňského ročníku (1930) článek Rudolfa Kubitschka Die Herkunft der Hirschauer. V něm se pojednává o městě Hirschau (v Hor. Falci, v kraji amberskérn) a o jeho obyvatelích, jimž německé podání připisuje vlastnosti naší Přelouče. Podání, jež není známo jen ve Falci, ale též v našem Chebsku, nazývá toho, kdo provede nějakou hloupost, krátce slovem Hirsch, jež se vztahuje ne k jelenu, nýbrž k městu Hirschau. Domnívám se, znaje z mnohých případů, jak se česká a německá tradice vzájemně přejímají, že naše úsloví o jelenu je původu německého a že k nám bylo uvedeno z Chebska někým, komu bylo známo v celém svém smyslu.

Naše řeč, ročník 15 (1931), číslo 2-3, s. 43-44

Předchozí Josef M. Kořínek: Drobnosti gramatické

Následující Jiří Haller: Duše a slovo