Časopis Naše řeč
en cz

Vyškov, Slavkov

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. Č.) Psaní Vyškov zavedl nyní úředně Statistický lexikon obcí v republice Československé II, Morava a Slezsko, patrně podle domácí výslovnosti, v níž zní první slabika krátce. Výslovnost Výškov se vyskytuje nejen u Čechů z království, nýbrž i u Moravanů samých; Černý-Váša v své studii o moravských jménech místních (v Brně 1907) píší rovněž Výškov, nikoli Vyškov. K této výslovnosti vede především vliv podst. jména výška; ale výslovnost ta má i své etymologické oprávnění, neboť podle výkladu knihy výše uvedené je jméno Výškov odvozeno z osobního jména nosti porušené, rozhodla se v tomto případě učiniti ústupek výslovnosti Výšek, právě tak jako dvojí Výškov (u Plané a Postoloprt) a dvoje Výškovice (u Teplé a u Vimperka) v Čechách. Je přirozené, že i podle těchto místních jmen českých budou Čechové vždycky náchylní k výslovnosti Výškov. Proč místopisná komise, která sestavovala Statistický lexikon a jejíž zásadou bylo dosazovati tvary historicky správnější za tvary v místní výslovnosti porušené, rozhodla se v tomto případě učiniti ústupek výslovnosti místní, nemůžeme rozhodovati. — Že by se v Čechách vyslovovalo Slávkov m. Slavkov, neměli jsme nikdy příležitost pozorovati, ač se toto historické jméno vyskytuje velmi často. Výslovnost Slávkov je i u Čechů jistě jen výminkou a byla by mohla vzniknouti leda působením slova sláva nebo domáckého (hypokoristického) jména Slávek (místo Jaroslav, Bohuslav, Ladislav, Václav).

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 10, s. 236

Předchozí Spohřebovati

Následující Josef Zubatý: Namšiti, namšívati, námech

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1