Časopis Naše řeč
en cz

Pelnář

[Drobnosti]

(pdf)

-

Z matrik ze 17. st. víme, že se v chodských osadách kolísalo znění staršího příjm. Pernář se zněním Pelnář (F. Teplý, Chodové, 1926, 50 nn.). To se srovnává se známým faktem, že v slovech, v nichž jsou dvě r (anebo r a ř), jedno z nich (obyčejně první) se měnívá v l (Gebauer, Hist. ml. 1, 350 n.). Nejčastěji se to děje v slovech přejatých z jazyků cizích (snad nikdo neřekne libář m. rybář, protože cítí souvislost toho slova se slovem ryba, ale zaslechneme litíř, lejtar m. rytíř, rejthar, něm. Ritter, Reiter). Tak se říká na př. delektor, kylisar, falář, pliskýř m. direktor atd. Tvar pernář se objevuje se stejným významem vedle tvaru pernikář v 15. a 16. st. jako jméno obecné i jako příjmení. Tvar pernikář je odvozen od sl. perník a to znamená perný (t. kořeněný) chléb (říkáme podnes, že sýr je perný, t. má ostrou chuť, říkáme tak i o ostrém vystupování nebo mluvení). Slovo pernář (= pernikář) vyšlo z obyčeje a zapomněl se tak i původ příjmení Pernář, proto se měnila i jeho výslovnost a říkalo se místo toho Pelnář; ale snad nikde se neříká Pelnikář m. Pernikář. Příd. jm. perný dobře vyložil Hujer v L. fil. 30, 443. Lat. slovo piper, něm. [207]Pfeffer se změnilo v slov. jazycích v p’p’r’ (s třemi měk. jery) a toto v češtině (podle vzoru psl. š’v’c’, č. švec, 2. p. ševce) v ppeř (psáno peř, 2. p. pepře; toto skloňování čteme na př. v povídce o Alexandrovi, v. Krok 8, 233 n.); odtud pochází příd. jm. perný (vl. pperný). Podle tvaru pepře atd. se již v 15. st. počalo říkati i v 1. p. pepř (jako kdybychom říkali 1. p. ševc podle ševce atd.) a dále i peprný m. staršího perný (dobře ještě v slově peprný cítíme souvislost s pepřem). — Jest ještě jiné slovo perný, patřící k rodině slov pero, peří; perné šaty v 16. st. (a ještě u Komenského) jsou peřiny a podušky, perný žid v Podkrkonoší je obchodník kupující a prodávající peří (Zd. Ron, Nár. l. 7. ún. 1926, č. 38, 12 b) a podle zprávy prof. Hujera se tam takovým obchodníkům říká také pernář.

Naše řeč, ročník 11 (1927), číslo 9, s. 206-207

Předchozí Václav Ertl: Příspěvky k řešení otázky o původu jména Žižka

Následující V. Marek (= Václav Ertl): Radosti a dny, I.

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1