Časopis Naše řeč
en cz

Hrany, hrana, hranice

[Hovorna]

(pdf)

-

(T. H.) Že by pomnožné jm. hrany, hrana (posmrtné zvonění) bylo příbuzné s rus. choroníť (schovávati, pohřbívati), pochoroníť, póchorony (pohřeb), nevěříme, protože se rus. ch nesrovnává s č. h (r. choroníť = č. chrániti; k významu srv. č. chovati, schovati, pochovati). Jinak je č. hrany, hrana slovo temné; Miklosich srovnává csl. graj »zpěv« a j., Berneker pslov. gorno (gen. gonese), csl. grano »verš«, hluž. hrono »řeč, věta, puls« a j.; významové pojítko by byl význam něčeho rytmicky utvořeného a snad by výkladu Bernekrovu svědčilo Gebaurovo stč. nadložnie hrano = epithalamium, svatební zpěv. — Jiného původu je hrana (rus. graň »hrana, mezník, hranice«) s příb. slovy, k nimž patří také č. hranice (r. graníca atd.); »hranice« snad býval pův. mezní kámen nebo nasypaná hromada (staré listiny v stejném významu znají slovo kopec), anebo, jak někteří myslí, hraničný znak ze dřeva, narovnaná hranice nebo několik dřev zaražených do země, mezník sroubený do hran ze dřeva, jak se posud místy zarážívá v lesích, a p. (srv. hranice s významem »narovnané dříví, lešení na zavěšení zvonů« a p.). Ze slov. slova granica pochází něm. Grenze, doložené již v 13. st.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 10, s. 308

Předchozí Hejble

Následující Kapitolní, kapitulní

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1