Kus

[Hovorna]

(pdf)

-

(D. H.). Slova kus při počítání jedinců užíváme, jen když celek, z něhož se odpočítává, je vyjádřen jménem hromadným. Nejčastěji to bývá při slově »dobytek«, který se odjakživa počítal na kusy. V jazyce starším bylo to také slovo střelba, hromadný název pro děla a podobné zbraně; [255]odtud se slovo kus (z kusů stříleti) stalo označením děla vůbec. Věci jednotlivé, na př. vejce, pera, hrnce, se v češtině na kusy nepočítají; na trhu nabízívaly panímámy šest vajec za šesták, protože do německé školy nechodívaly. A pět kusů hrnců by byl málokdo asi kupoval, protože se hrnce kupují jen celé.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 8, s. 254-255

Předchozí Kasárna

Následující Na