Stránský

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. S.) Toto příjmení pochází od slova stráň, stráně; stránský je, kdo bydlí v stráni, na stráni, jako kopecký (Kopecký) je, kdo se usadil na kopci, pod kopcem (srv. Arch. č, 17, 133, 1510; 189, 1513). Tvar s n před souhláskou m. očekávaného ň je ve shodě se staršími a v lidu (zvl. v místních a osobních jm.) posud často obvyklými tvary jako konský, svinský, svinstvo, svinčík, svinka, plzenský, vídenský, libenský, míšenský a p., místo nichž spis. jazyk, z části i skutečná výslovnost novější zavádí tvary s ň, shodnější s původem podobných slov. Podobný je poměr mezi r a ř v tvarech jako morský, chotěborský, Záhorský (ze záhoří, Záhoří), kacírský v. mořský atd., kde se ř za starší r počíná usazovati dříve než ň za n (Gebauer, Hist. ml. 1, 334 n. 472), Někde, zvl. kde souvislost obojích tvarů jé méně zřejmá, staré n, r, zůstalo, na př. v slovech jako menší, horší, širší v. méně, hůře, šíře, kovárna, perný (z pperný), peprný, v. kovář, pepř, — pečínka (z pečénka), v. pečeně.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 7, s. 224

Předchozí Rašín

Následující Švec