[Hovorna]
-
(Z. S.) Co to může být? Pokusme se to rozřešit. Základem je sloveso zauhlovati, kterého sice v slovnících nenalézáme, jehož význam si však dovedeme sestrojiti podle odvozenin podobných. Zauhlovati je odvozeno od podst. jména uhel (uhlí), tak jako je zakřidovati od podst. jm. křída, zasazovati od saze, zaklihovati od klih atd. Znamená-li tedy zakřidovati »pokrýti vrstvou křídy«, zasazovati »pokrýti vrstvou sazí, zamazati sazemi« atd., mohlo by sloveso zauhlovati znamenati »zamazati někoho uhlím« a podst. jméno zauhlovárna nějaký dobročinný ústav, kde se na lidech tato operace vykonává. Ale chyba lávky! Tu je vidět, jak filologická věda může vésti na scestí. Podle zprávy čtenáře našeho listu, který nás na to slovo upozorňuje, jest zauhlovárna zařízení, jež bylo postaveno k tomu, aby ve velkých topírnách mohl býti v krátké době co největší počet lokomotiv opatřen uhlím, a to mechanismem, nikoli ručně, pří[160]mo z vagonů nebo z hromad. Tento přístroj je vysoká železná konstrukce, po níž jako po továrních jeřábech jezdí různými směry vozíky, do nichž se z hromad (zásob) nebo hned z vozu nakládá uhlí; vozíky ty jsou zavěšeny na lanech, mohou se spouštět, vytahovat a elektrickým pohonem dopravovat na určité místo, kde se může uhlí na kteroukoli lokomotivu vysypat.« Z toho je tedy patrno, že zauhlovárna není zařízení na špinění lidí, nýbrž velmi užitečné zařízení na plnění lokomotiv uhlím; ovšem pro Čecha je k tomu třeba výkladu, který jsme právě podali, aby tomu slovu snad nerozuměl po česku. Náš dopisovatel dodává, že se tomu zařízení říkalo až dosud »výtah na uhlí«, ale to se patrně některému tvůrčímu geniovi, jakých se dnes v úřadech rodí jako hub po dešti, nezdálo dost úředně plnozvučné, a tak nahradil výtah (t. j. vytahovadlo) na uhlí touto zauhlovárnou. Jak se nám zdá, je také na nádražích zařízení, kde se lokomotivy naplňují vodou (»berou vodu«); po sprostu se tomu říká pumpa. Nedoporučovalo by se, aby se té pumpě říkalo úředně přesněji »zavodovárna« n. »zavodírna«? Také by se strojku na plnění cigaretových dutinek mohlo říkati »zatabákovárna«, pumpičce na plnění pneumatik vzduchem »zavzduchovárna« atd. Počátek byl učiněn. Vivant sequentes!
Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 5, s. 159-160
Předchozí Zastávka
Následující Zřetel