[Hovorna]
-
(R. J.) Slovo »puška« známe v češtině už z 1. pol. 14. stol. (Mastičkář), a to ve významu původním, »nádoba«. Je to slovo původu latinského (středolatinské buxis je obměna řec.-lat. slova pyxis, pouzdro z pušpánu, lat. buxus, řec. pyxos) a přešlo podle Gebaura do češtiny prostřednictvím německým, ačkoliv přesmyknutí buxa-busca, dosti časté v střední latině (na př. franc. lâcher je z lascare m. laxare, tâcher z tascare m. taxare a p.), by svědčilo spíše přímému přejetí ze střední latiny (třebaže z úst latinsky mluvícího Němce). Význam původní »nádoba, krabice« již z jazyka vymizel mimo některé významy přenesené (na př. říkává se tak posměšně o ženských kloboucích: »to je puška«); v náhradu jsme přejali nově z němčiny zdrobnělé »pyksla«. Protože staré pušky (krabice) byly namnoze vrtané, přeneseno bylo jméno puška v dobách husitských na označení pův. dře[159]věných děl. Stejnou změnu významu nalézáme i na něm. slově Büchse (pouzdro-dělo) a stálo by za bedlivější prozkoumání, v jakém vzájemném poměru obě tyto analogické změny jsou.
Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 5, s. 158-159
Předchozí Pradlec, pradlák
Následující Rozpuštěný