Časopis Naše řeč
en cz

Stěna, zeď

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. J.) Obě slova jsou správná, ale jest mezi nimi rozdíl významový: »stěna« může býti z jakékoli látky (papírová, dřevěná atd.), kdežto »zeď« je jen stěna zděná z kamene nebo z cihel; také říkáme »stěna« vnější nebo vnitřní ploše nějakého tělesa (stěna krychle, válce a p.), i na př. svrchní ploše zdi (stěny pokoje, domu jsou ozdobeny malbami). Obě slova jsou prastará a známá i z jiných slov. jazyků. Stěna je slovo příbuzné s got. stains, něm. Stein (kámen) atd., ovšem jako společný majetek z prajazyka, ne jako slovo přejaté. Zeď (se slovesem z’dati, zidati, v jaz. jslov. a v ruštině) má příbuzná slova v litevštině, svědčící o pův. významě »formovati (z hlíny)«. Podle mínění některých jazykozpytců by byl baltoslov. kořen źid-, źeid- vznikl starým přesmyknutím z diź-, deiź-, pův. dhigh-, dheigh- (s podnebným gh). Pak by byla slova zeď atd. původem příbuzná se slov. děža (č. diežě, díže, pův. nádoba k hnětení těsta«), něm. Teig »těsto«, Teich »rybník« (jméno od hrází), ř. teíchos »hradba, zeď«, lat. fingere »tvořiti« (formovati), figûra atd. I něm. Paradies (ráj) by bylo slovo příbuzné; je to slovo pův. staroperské (paridaiza-, v Avestě pairidaêzô »obezdění«), které se v tvaru paradeisos dostalo do řečtiny (u Xenofonta a j. s významem »park, obora«), pak s významem »ráj« do řeckého překladu Star. zákona i do Nov. zák., v tvaru paradîsus do círk. latiny a lat. vulgáty a odtud m. j. do němčiny. Přesmyknutí (jako deiź- — źeid-) není hláskový zjev častý ani pravidelný, ale vyskýtá se; Litvané na př. místo našeho peku, péci (z pekti) mají kepu, kepti.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 6, s. 190

Předchozí Sestřeničin

Následující Strana

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1