Časopis Naše řeč
en cz

Dle

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. H.) Předložku dle ve významu podle N. Ř. nikdy neprohlašovala za chybu; naopak, zastala se jejího stáří v tomto významu proti domněnce, že jí tento význam vtiskl teprve Hanka (NŘ. 3, 125). Je sice pravda, že se předložka dle (= podle) vyskytuje od 17. stol. dosti hojně, ale staré podle má přece jen stále převahu; do živé řeči nikdy toto dle neproniklo, zůstalo jen knižním slovem a rozšířilo se zvláště v naší době, kdy se krása a elegance spis. řeči viděla v tom, psal-li spisovatel stůj co stůj jinak, než se skutečně mluví. Pro tuto papírovost předložky dle doporučuje NŘ. za ni starší a životnější podle. Aby NŘ. »pardonovala« toto dle, nemělo by smyslu; živý jazyk nezná pardonu, zvláště jde-li o zbytečnost, a ten se k němu nezná! — Neochvějný je slovo, které utvořil za války nějaký novinář, který byl asi líný přemýšleti, jak vystihnouti česky něm. unerschütterlich. Ani franc. inébranlable není tomuto slovu na omluvu, protože každý jazyk má výrazy své vlastní, s nimiž musí vystačiti, a každý překladatel překládaje má míti na zřeteli představu, a nikoli cizí slovo. Není možno vystihnouti vždy slovo slovem anebo si pomáhati při tom novotvarem. Co by si počal Francouz nebo Němec, kdyby měl ve větě »co jsem se těch knoflíků naposazoval!« vyjádřiti české sloveso svým vlastním jedním slovesem, i kdyby měl odvahu si je utvořiti? — Proč není správné psáti »ve kterém« m. »v kterém«, vyložili jsme 6, 254. Psáti »ve Bzenci« snad nikdo nezapovídá; naopak, říká-li se tak skutečně, je to i teoreticky správné podle výkladu, který jsme podali o původu jména Bzenec.

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 4, s. 126

Předchozí Bzenec

Následující Láry — fáry