Skučeti

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. S.) je patrně sloveso původu onomatopoetického. Slovesa toho způsobu se tvořila v češtině a tvoří dosud podle III, 2. To jsou na př. břěčěti, mlaščěti, šuměti, vrčěti, z novějších bečeti, bučeti, bzučeti, fičeti, frčeti, drnčeti, řičeti, ryčeti, syčeti atd. Proto je rozk. způsob skuč (neskuč), 3. mn. skučí. Staré doklady 3. os. m. č. skučie (o psech = nč. skučí) známe z rkpu Baworowského 7a, 52b. Podobného tvaru a stejného významu jsou v starších spisech a snad posud v některých krajích skovíčeti, skuvíčeti, skvíčeti (snad i skovičeti atd.).

Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 3, s. 96

Předchozí Rujný

Následující Tucet