S.
[Posudky a zprávy]
-
»Lidové noviny«, proslulé svým espritem, svým stálým kruhem znamenitých spolupracovníků externích a svým čilým zpravodajstvím, mají dobré jméno také pro svůj poměrně čistý jazyk. A přec i v nich jsme se, prohlížejíce ranní číslo z 13. ledna, sešli neradi s leckterými známými, o jejichž bezživotí v N. Ř. usilujeme.
Ze slovníka vytýkáme: Bere se zde ohled — »(Německo) nebralo ohledu na lidské svědomí« 2 (m. nemělo ohledu, neohlíželo se). — Výbor podnikl celou řadu přípravných prací 9 (m. množství). — Aniž docílil něčeho 5 (m. dosáhl). V inserátu se kdosi [57]ptá, »jakým způsobem docíliti možno zmenšení nosu« 11. — Aby mohl dostáti požadavkům 8 (m. vyhověti). — Důsledky se matou v následky: důsledky toho (nástupu vojska), které jevily se (m. se jevily) již v dalším znehodnocení německé marky 3. — Jedná se, kde se nejedná: nejčastěji se jedná (při zpětném odvozování rozměrů z fotografie) o výšky 7 (m. jde, běží); o anglickou účast se nejednalo 1. — Nápadný má význam německého auffallend: což ztěžuje představu nejnápadněji v obr. 55, 7 (m. nejzřejměji); nápadně upřímní mužové 1 (m. ku podivu). — Vrchní respicienti (prý) obdrží po třech letech příplatek do pense 4 (m. dostanou). — Německý Hinsicht se ozývá z ohledů a ohledně ve větách: jak se ve všech ohledech osvědčí tento program 7 (m. po všech stránkách); vyžádejte si ohledně velikosti, ceny a upotřebení zajímavou brožuru 11 (m. stran). — Na nevhodném místě je položeno slovo odříznouti v kontextu: námořní spojení Litvy se západní Evropou je odříznuto 3 (m. přetrženo; Litva je ovšem odříznuta). — »Místo patřičných viditelných znamení« 6 by patřila »náležitá«. — Nevhodně je užito slovesa postrádati v poznámce, že »budou-li výtvarníci něčeho (v posuzované knize) postrádati, bude to zmínka… « 7 (m. pohřešovati), a zbytečné je neohrabané nepostrádatelný (m. nezbytný) ve zprávě, že automobil není luxusním předmětem, ale nepostradatelným vozidlem 8, — »Jen, jenom« jsou v L. N. na úplném ústupu, »toliko« drží už jen několik osamělých posic, »pole jistě obdrží« pouze — bohužel. — Nepřirozené v češtině je přirozeně ve významu »ovšem, arci«: přirozeně, že domácí obyvatelstvo (bulharské) nemohlo stačiti, a proto vznikla při cukrovaře česká kolonie 9; přirozeně, že neschází ani tělocvičná jednota Sokol 9; pominutí malých spojenců uvedlo by nástupné státy do jakéhosi poměru vasalského, a nemohly by přirozeně spolu rozhodovati o sporných otázkách 3. — (Lupiči) si pronajali celou chalupu 4, t. j. najali. Tak se, pravda, na Moravě mluví; ale je jistě žádoucí, aby v jazyce spisovném byla ve vyjadřování pojmů tak důležitých jednota. — Slova »podezření, že prosazuje se vliv některých dopravních společností« 9 jsou nejasná bez vzpomínky na německé sich durchsetzen. Česky dopravní společnosti provádějí svůj vliv nebo se vlivu domáhají; prosázeti lze na dostihách. — Že by prvotřídní semena 4 byla lepší než semena nejlepší jakosti, a »bezesporně prvotřídní síly« 4 znamenitější než síly najisto vynikající, pochybujeme; ale uznáváme, že je s lidskou ješitností těžko bojovati. — Nečeský je obrat v první řadě: posouditi tento nástin náleží v první řadě odborníkům 7 (m. především), germanismus je spočívati ve významu »záležeti«: novota spočívá v rozvrstvení osnovy 7. — By[58]rokratické včetně ve větě: ceny lihového octa včetně daně z obratu 9 lze krásně a jasně vyjádřiti starým českým »i s« (i s daní z obratu). — Pochybným obohacením našeho fondu jazykového by bylo slovo črtavost, významu nedost jasného: (malířčiny) práce upomenou úhozem, nátěrem, črtavostmi, barvou tu a tam na Marolda 7.
Z módní lékařské řeči je vzata léčba: po týdenní léčbě 3 — do nedávna se vystačilo s léčením. Místo obětavost: jeho osobní obětavost 2, by bylo správnější »obětovnost«, místo oproti: počet zaměstnanců se zvýšil oproti lednu o 46, str. 9, »proti«.
Tu a tam vadí nepřirozený nebo jinak nesprávný pořádek slov: že francouzská vláda podrobovala se velké zdrželivosti 1 (m. že se fr. vláda podrobovala velké zdrželivosti; na frázi »podrobovati se zdrželivosti«, která zde chce značiti »ukládati si zdrželivost, se arciť zblízka nedíváme); to se ví, že to při »nóbl« bálech se nedělá 4; (dělníci), kteří však stěžují si na špatné poměry 5 (m. kteří si však stěžují), a pod.; — po třech čtvrtích hodiny této pošetilé scény Grant vstrčil tužku zase do kapsy 5 (m. vstrčil Grant); — rozvrh příze zakoupené na státem zaručený úvěr 9 (m. příze na úvěr státem zaručený); — Arne Borg ale nehodlá vyčkati 8 (m. ale Arne Borg; nebo: Arne Borg však). — Jednou za čas urazí oko nemístný jmenný tvar přídavného jména nebo přídavné jméno neprávem zpodstatnělé nebo přídavné jméno stojící místo výrazu slovesného: dohoda jest nutna (m. -á), je to zcela přirozeno (m. -é), pohledy z určitých bodů jsou směrodatny (m. -é, nebo ještě lépe: jsou rozhodné, rozhodující); — týdeník »Medizinische Klinik« píše následující 4 (m. toto); — většina zvláštních metod perspektivních je pro výtvarníka velmi málo použitelná 7 (m. většiny může výtvarník velmi málo použíti). — Ve skladbě zájmen proklouzly věty: šarlatána, který tupil na jiných, co sám dělal s sebou 1 (m. také); rakouská censura knihu zabavila 7 (m. knihu tu; mluví se před tím o ní a teď se odkazuje na ni); (Léger) se pokusil v samotné Praze o vydávání časopisu Le Correspondant Slave 7 (m. v samé); jste utrmáceni, jste čímsi zarmouceni? (m. něčím; »něco« a »cosi« není, jak známo, totéž!).
Rozumí se, že ani L. N. neunikají zlomyslnostem, které vůbec tropí instrumentál a zvláště genitiv. Jednou se připlete 7. pád tam, kam náleží první: akce není mírumilovnou 3; radostnou byla zpráva o výsledcích práce v Klášteře 8; v rýsovaných perspektivách jsou konstrukce bez úběžníků úplně ilusorními 7. Jindy obsadí 2. pád místo čtvrtého: ultimatum nemůže míti jiných následků než odsunouti posledních nadějí na mír 2 (m. poslední naděje); a čtvrtý pád pak ovšem zas naopak místo druhého: tele[59]gram, který došel pražskou obec z Toulousu 5 (m. pražské obce). Někdy se vybaví v mysli starožitný 2. pád srovnávací a dá se napsat do kontextu, v kterém způsobí nejasnost: oč máme u nás lepší poměry, lepší celé řady i velkých států okolních 2 (m. lepší než mnoho i velkých států). A někdy se není možná z genitivů vůbec vyplést: nutnost rozluky opery a činohry u Národního divadla 1 (m. nutnost, operu a činohru u N. div. rozloučiti); zákazem členství studentů učitelského ústavu v Sokole 8 (m. zákazem, že studenti uč. úst. nesmějí býti členy Sokola); v okolních obcích Olomouce 5 (m. v obcích okolo Olomouce). — Zameziti se správně pojí ne s dativem: aby zamezeno bylo dvojímu zdanění 9, nýbrž s akusativem. Záhadného původu je 3. p. ve větě: aby ve třech směrech, kde tomu je možno, dosáhla úspor 4 (m. kde to je možno). — Mezi předložkovými pády nutno vytknouti: dle úvěrového zákona 9 (m. podle); účast na slavnosti Nár. div. v Bělehradě (m. účast při slavností); má největší zájem na tom, aby usnadnila práci 3 (m. zájem o to); na díle spolupracují… 8 (m. o díle společně pracují); jsou lidé příliš zvyklí na nedemokratické maďarské poměry 2 (m. zvyklí nedemokratickým poměrům); až na ojedinělé hlasy souhlasí i angličtí radikálové 1 (m. kromě ojedinělých hlasů); podle vládního nařízení budou úroky vypláceny až na další jen z těchto státních dluhů 9 (m. až do dalšího opatření).
Pokleslý smysl pro slovesný vid je v inserátu: dekorace na plesy půjčuje a upraví dekoratér… 4 (m. upravuje). Přátele klasického vzdělání zajisté dojme mocný vliv latinské vazby nom. s infinitivem v této větě, vytržené z inženýrského článku: Ford cítí se býti ohrožen 7 (m. cítí se ohrožen). Na němčinu upomínají rčení: k dostání (později budou k dostání svazky v krásném plátně vázané 8, m. bude lze dostati), jako v doplňku (autor se ukazuje jako demagog první třídy 1, m. demagogem), aniž by (navrhuje nové zatížení poplatníka, aniž by navrhla úhradu 4, m. ale nenavrhuje; kniha svědomitě referuje, aniž by projevovala nějakou samostatnou idei 7, m. neprojevujíc). Nějaký vzdálený ohlas německého vielzu — als bude asi také v slovích: svědectví člověka, jenž měl pro svou zemi (m. k své zemí) snad přece jen tolik příchylnosti, než že by ji klamal 2 (m. příliš mnoho příchylnosti, aby…).
Chybných tvarů se najde málo, ale jsou: nemoce kožní 10, 11 (m. nemoci), velmocemi 3 (m. velmocmi), kašel působí pacientu (myslí se dru Rašínovi, tedy pacientovi určitému) značné obtíže 3 (m. pacientovi), nemá-li se mě otázati 2, proč by se mě byl ptal 2 (m. mne; píšeme sice: ptám se tě, držím se tě, ale nikdy ne: ptal [60]se mě!), mezi svojí výpovědí 3 (m. svou), sám ho (síran amonatý) vyráběl 4 (m. jej), agentů, jichž sliby nejsou zaměstnavateli dodržovány 5 (m. jejichž), ruské vládě chybí léky 5 (m. chybějí), sejmul nabitou pušku 6 (m. sňal, sundal), závody propouští dělnictvo 9 (m. -ějí), argolit, z něhož vyrábí se nejrůznější předměty 9 (m. se vyrábějí). Chladicí komora z jatek má na str. 6 nesprávně vesměs koncovku -ící.
Nejvíce chyb se vyskýtá v článcích, které docházejí do novin úředně od rozmanitých korporací, a v inserátech. Redakce se patrně neodvažuje v nich nic měniti. Ale nebyla by jazyková úprava, při které by se nic neublížilo věci, možná přece? Žádoucí jistě je.
Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 2, s. 56-60
Předchozí Václav Nerad: Adolf Heyduk
Následující Z našich časopisů