Časopis Naše řeč
en cz

Kalenice

Václav Ertl

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. D.) Slovo kal, které je v místních jménech »Kala, Na kalech« a p., je slovo české a obecně slovanské. Značí nečistotu, bláto, hlínu, bahno, rmut, pak vodu rmutem znečištěnou, louži, močál a p.; často se jím označují menší rybníčky se stojatou vodou v polích a v lesích (k nimž chodí zvěř pít). Odtud častá místní pojmenování Kal, V kalu, Kaly, Kala (množ. čís. jako oblaka, mraka), Na kalech a p., zachovaná leckdy, i když důvod pojmenování — jako často — vymizel. Ze slova kal je odvozeno sloveso kaliti, na př. vodu (rozdílné od slovesa kaliti, na př. ocel, t. j. utvrzovati, rozpáliti), příd. jméno kalný, podst. jména kaliště, kaluž, kalous (t, j. pták nečistý), snad i kalina. Toho původu je i jméno kalenice (n. kalenec), známé i v polštině a utvořené ze slovesa kaliti, jako točenice z točiti, pletenice z plésti a j. Znamená vlastně věc kalenou, t. j. slaměné došky v hlíně máčené, jimiž se pokrývá hřeben střechy místo drnu, rozšířením významu vrch střechy vůbec.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 8, s. 250

Předchozí Junda

Následující Koruna