Liberec

[Drobnosti]

(pdf)

-

(14, 150) »Pilný čtenář« nás upozorňuje, že i poblíž města Liberce, jako u vsi Liberka, je také Rychnov (něm. Reichenau, Rîchenaue, u Jablonce n. N.), a ptá se, nemá-li tato okolnost historického významu. Nebylo by to nic neslýchaného. Z doby staré i nové je známo mnoho dokladů, že vystěhovalci rádi přenášívají ze svého původního domova místní jména do nových sídel; bohužel známe velmi málo z dějin takového drobného stěhování národů. Rychnov, Reichenau je ostatně v našich zemích i v Německu jméno dosti časté (u hornolužické Žitavy, Zittau, tedy zase ne příliš daleko od našeho Liberce, je v Sasku také město Reichenau). O prázdninách jsme se přesvědčili, že se potoku, který od Kačera přes Liberk teče do Kněžny, v tamní lidové mluvě říká Liberecký potok, vedle školského a spisovného tvaru Liberský p. Nesprávný a nečeský tvar je Liberkský p. (Ottův Sl. n. 6, 49a), právě tak, jako je nečeské psáti o špilberkských vězeních v Brně (čtli jsme tak nedávno); říkáme i píšeme přece nymburský, hamburský, rumburský, švarcenberský, šternberský, rožmberský, norimberský, lotrinský, habsburský atd., ne nymburkský atd. Máme na př. i Kašperské Hory (z něm. Karlsberg), býval rod Kyšperských z Vřesovic (Kyšperk z něm. Geiersberg, Gyrsberg, Gîresberg).

Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 8, s. 187

Předchozí Quido Hodura: Časové úvahy o naší mateřštině

Následující Marný