Šrot

[Short articles]

(pdf)

-

je slovo německé: obilí na hrubo semletému, jímž se krmívali na př. psi a vepřový dobytek, říkávali naši předkové tluč (žen. r., 2. pád tluči). Je to slovo vzniklé v dobách, kdy se tluč dělávala (podle Komenského) ještě opravdu tak, že se obilí tlouklo v nějakém hmoždíři; ale žilo i později, když byla tluč již výrobkem mlýnským. Dnes i mlynáři, jejichž řemeslo vedle sladovnictví po stránce jazykové zůstalo nejpoctivěji českým, znají snad všude jen »šrot«: ale snad by nebylo nemožno vzkřísiti staré slovo domácí?

Dnes »šrotujeme na šrotovníku«: stejně bychom mohli dělati tluč nebo tlučovati na tlučníku; byla by to slova stejně tvořená jako na př. bičovati, kočovati, krupník.

Naše řeč, volume 2 (1918), issue 1, p. 23

Previous Svrchupsaný a nížepsaný

Next Josef Zubatý: Vařící voda