[Drobnosti]
-
je slovo německé: obilí na hrubo semletému, jímž se krmívali na př. psi a vepřový dobytek, říkávali naši předkové tluč (žen. r., 2. pád tluči). Je to slovo vzniklé v dobách, kdy se tluč dělávala (podle Komenského) ještě opravdu tak, že se obilí tlouklo v nějakém hmoždíři; ale žilo i později, když byla tluč již výrobkem mlýnským. Dnes i mlynáři, jejichž řemeslo vedle sladovnictví po stránce jazykové zůstalo nejpoctivěji českým, znají snad všude jen »šrot«: ale snad by nebylo nemožno vzkřísiti staré slovo domácí?
Dnes »šrotujeme na šrotovníku«: stejně bychom mohli dělati tluč nebo tlučovati na tlučníku; byla by to slova stejně tvořená jako na př. bičovati, kočovati, krupník.
Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 1, s. 23
Předchozí Svrchupsaný a nížepsaný
Následující Josef Zubatý: Vařící voda