Svrchupsaný a nížepsaný

[Drobnosti]

(pdf)

-

je staré předložkové spojení z dob, kdy vrch znamenalo ještě hořejšek (význam »hora, kopec« se šíří od 16. st., ač již před tím jsou ojedinělé doklady); proto nejsou rčení svrchupsaný, svrchu jsme mluvili atp. nesprávná (jsou v tom ovšem překlady lat. rčení se supra). Svrchupsaný, svrchuřečený (také napřed, dříve, nahoře psaný, jmenovaný atp.) čte se v starých listinách (od počátku 15. st.) stále; proti tomu bývalo obyčejně dolepsaný (vdolepsaný), ale i níže se tak říkávalo (»takto řeč teď níže« již v Tkadlečku) a ani nížepsaný atp. není tedy nesprávné.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 1, s. 23

Předchozí Sen a bezesný

Následující Šrot