»Rozpomeň se na své plémě«

[Short articles]

(pdf)

-

(F. S.) Na pamětním penízi raženém k tisíciletí smrti sv. Václava se čtou známá slova, jež jsme položili v čelo tohoto článečku, ve znění »rozvzpomeň se na své plémě«. Je to změna původního znění, která snad má býti opravou, jako stará krásná slova téže písně »nedej zahynouti nám i budoucím« stále a stále slýcháme ve znění ‚opraveném‘, se zápornou částicí ni. Toto ni místo stč. i konečně ještě chápeme, ačkoli máme za to, že bychom slovesné památky po předcích měli chrániti se stejným úsilím, jako chráníme (nebo aspoň bráníme) památky výtvarné. Ale rozvpomenouti se neříkáme ani my, ani neříkali naši předkové (ti, kdyby vůbec byli pocítili potřebu takového slova, v době, z níž pochází píseň k sv. Václavu, byli by asi podle jerového pravidla říkali rozevzpomanúti sě). Proč došlo k této ‚opravě‘ na pamětním penízi, nevíme. Snad si její původce vzpomněl, že neříkáme pomenouti, nýbrž vzpomenouti, a podle toho utvořil ‚správné‘ rozvzpomenouti se. Podle toho bychom tedy ovšem měli říkati také přivzpomenouti, uvzpomenouti, navzpomenouti, snad také zavzpomenouti.

 

Naše řeč, volume 14 (1930), issue 1, p. 24

Previous Staropraha

Next Sklaplo mu!