Nekola

[Short articles]

(pdf)

-

(A. N.) Toto příjmení asi je původně odvozenina příd. jména nekolný, jako jsou od příd. jm. nezdárný, nemotorný, necitný, necudný, nedopitý podst. jm. nezdara, nemotora, nemrava, necita, necuda, nedopita atd. Jsou to označení osob, kterým schází nějaká vlastnost; odtud jejich obyčejně nepříliš pochvalný význam. Příjmení tohoto tvaru (také na př. Nezdara, Nezdar, Nemrava) jsou z původních přezdívek. Příd. jm. nekolný se v starší době dosti často objevuje s významem ‚nepoddajný, tvrdý, zlý‘ a pod.; podle výkladu Jungmannova patří k příd. jm. kolný, jež znamenalo vlastnost dřeva, které se snadně štípe, neklade při štípání odporu (od slovesa kláti, přít. č. v staré době 1. os. kol’u, koli, 2. os. kól’eš, kuoleš atd.). Slovo kolný se objevuje ještě r. 1823 u Zieglera; podle Bartoše se na Valašsku posud říká »dřevo je kolné«; slovo nekolný v původním významu [23](nekolné dřevo a p.) zná ještě Jungmann z živé mluvy, na Jicku se podle Bartoše nekoľný říká o člověku, kterého musí do práce hnáti. Jiná slova, také málo známá, jsou příd. jm. kolný, kolní jako odvozeniny slov kolo, kůl. Kolník (druh řepy s jedlým, podlouhlým, dužnatým kořenem) má snad jméno odtud, že se dá ‚kláti, štípati‘, t. snadno zbavovati tlusté pokožky.

Naše řeč, volume 14 (1930), issue 1, pp. 22-23

Previous František Oberpfalcer: Na západní frontě klid

Next Obdati, obdávati