Na

[Hovorna]

(pdf)

-

(K. E.) jest citoslovce vybízecí, které se blíží významem slovesnému imperativu, nikoli tvar slovesný. Tato významová příbuznost způsobuje, že toto citoslovce přibírá koncovku -te, vztahuje-li se na více osob, jako imperativy skutečné (nate), a že se někdy i doplňuje 4. pádem jako slovesa (na ten krejcar). V tvarech na, nať a s akusativním předmětem je citoslovce toto doloženo již ve 14. stol.; etymologického výkladu jako u všech citoslovcí prvotných není: vzniklo bezděčně právě tak jako podobná citoslovce nu (nuž), no a pod.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 3, s. 92

Předchozí Latinský koutek

Následující Od toho