Od toho

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. B.) »Nejsem od toho« (nebráním se něčemu, nezdráhám se) není rčení chybné; ani ho snad nikdo nezapovídá. »Nejsem od toho« slovně znamená asi tolik, co »nevzdaluji se, nejsem dalek«. Zde několik dokladů z 15. stol.: páni nám dali odpověď, že sú nikdy od dobrého nebyli (nezdráhali se učiniti, co je dobré), Arch. č. 1, 275 (1442); Pánbů zná, že sem vod toho nikdy nebyla, co sem mu dlužna, že sem mu ráda dáti chtěla 14, 198 (1470); i od toho bych ještě nebyl a VMti k vuoli bych ještě k tomu i toto učinil 1, 327 (1475).

Účelové »od toho, od čeho« (= k tomu, na to) je také staré. Na př.: ot toho pak střělci biechu (= byli), již v Alexandreidě; od čeho přátely vždy míti? (nač máme přátele?), Ctibor Tovač., Hádaní 38b; v Egyptě od toho jsú zvláštní úředníci, Kabátník 32a; od toho najvyšší písař má úředníka svého zvláštnieho, kterýž jeho penieze k sobě přijímá, Všehrd (u Jirečka 393). Předložka od znamená původ od něčeho, ale pak také příslušenství k něčemu (klíč od sklepa), a účel může býti také pojímán jako příslušnost dvou pojmů k sobě.

Naši spisovatelé se těmto rčením ku podivu vyhýbají; snad proto, že znějí příliš po česku a nic po německu.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 3, s. 92

Předchozí Na

Následující Odešlo ho