Časopis Naše řeč
en cz

Z válečného slovníku

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Na vyzvání, které bylo uveřejněno v 1. sešitě letošního ročníku »Naší Řeči« a jež některé časopisy a denní listy s dobrým porozuměním věci otiskly, došlo nás několik rukopisných sbírek a ukázek slov za války vzniklých. Zásoba není dosud tak veliká, abychom ji mohli tříditi a vybírati z ní na ukázku slova určitých skupin; lze mezi nimi zatím rozlišovati pou[88]ze slova vojenská od slov vzniklých v životě občanském, a to ne vždy ještě přesně, protože u mnohých z těch slov schází záznam, kde se jich užívalo. Otiskujeme dnes zatím ukázku slov, která jsou anebo která možno pokládati za slova vojenská, sledujíce při tom zejména ten účel, abychom našim čtenářům ukázali, jaká slova sbírati, a abychom získali od nich určitější zprávy o slovech, u nichž známe jen holé znění a význam.

Bafa K., nechutné jídlo; bazén K., vojenský plechový šálek, esšálek; brumajzl K., kaprál; čimbum H., zákopové dělo (poněvadž granát padl dřív — čim-, než se ozvala rána — bum); drapák, drapan H., účetní šikovatel (který drápal, t. j. psal); drn H., nováček leckdy snaživý, ale omezený, obyčejně venkovan, opak lemouna (»Ty drne«, říkalo se s opovržením); halberota H., lichý voják ve dvojstupu, v šiku, jenž při obratech skáče s místa na místo (odtud: »Zkusí jako halberota«); halberotička H., kep; holoubata H., malé nábojnice na dva magacínky patron (»Kde máš holoubata, ty drne! U mámy?«); houska K., krátký vojenský kabát; kanón na guláš K., vojenská kuchyně; kornout H., dostal se do kornoutu, do zajetí (srov. i sbalit, vata); krmit nohu K., udržovati uměle ránu na noze, aby voják nemusil na vojnu; lať L., pero za italským kloboukem; lemoun H., rekrut chápavý, ale při cvičení líný, netečný, opak »drna«; lupen K., voj. legitimace; nádobí L., zbraně a vše potřebné na frontě (také řemeslo); noha, jako noha N., přirovnání pochvalné, honosivé, asi téhož smyslu co rčení »jako víno, jako jedna fiala« (bylo rozšířeno u 102. pěšího pluku a bylo s ním tak srostlé, že prý jeden vojín na stráži v poli bez hesla a paroly pustil neznámého důstojníka jen proto, že z jeho úsloví »jako noha« poznal v něm příslušníka 102. pluku); pabouk K., H., L., batoh, ruksak, jenž objímal šlí prsa vojáka a »ssál z něho sílu« (»Mám nacpanýho n. nažranýho pabouka«, mám plný batoh); plivátko K., esšálek; pouštěnka do nebe K., mosazný plíšek se jménem vojáka, přišitý pod pláštěm; praskáč K., granát; prezent H., nováček uznaný při presenční prohlídce za schopného vojenské služby (Starší vojáci říkávali: »To jsme sem zas dostali prezenta!« — »Ty prezente jeden umazanej!«); raťátko L., strojní puška, kulomet; řemeslo L. = nádobí; sbalit H., zajmout (»Sbalili ho, dal se sbalit«); svíčka K., bajonet; škrábnout K., odvésti na vojnu; špekoun K., vojenský kuchař (snad z Jelínkova překladu Barbussova Ohně? Red.); špitlík H., špitál, nemocnice (»Šel do špitlíku«); šrapas K., šrapnel; švencíř K. = ulejvák; Taloši L., Italové; tkanička K., praporčík (před válkou lajtnant? Red.); trágtýra H., honec mulů, trágtýrů; trata H., ať je to tu na to trata t. j. hned, tak trata (vzniklo z polnicového signálu pro Lauf[89]schritt, trata - trata - trata); tromlík L., t. zv. bubnová palba, Trommelfeuer; tuplák H., granát většího kalibru; ulejvák K., H., voják, který se vyhýbal službě v poli; odtud i ulejvárna H. (»To vám byla ulejvárna«, »U toho regimentu je ulejvárna«, t. j. vojáci málo cvičí, pracují, nejsou posíláni do pole); vata H., dostal se do vaty, do zajetí (srov. kornout); vozembouch K., voják na válečném pochodu, který líče únavu padl, aby ho sebral trén; vožírka H., lehké zaměstnání, při němž byl voják jist před garnisonní i polní službou; odtud i vožírkář (»Ty vožírkáři«, znělo lichotivě, zároveň však i závistivě. »Takovej vožírkář«, ulevil si voják, když ho »zjezdil« šikovatel, který se sám »ulejval« (vožírkář z profesionály byl švec nebo krejčí); zeměpis K., vojenské boty; žihadlo H., bodlo (srov. svíčka).

Slova označená zkratkou H. sebral p. Otakar Hanuš za svého vojančení r. 1915 u 11. pěšího pluku (píseckého) v Békés Gyule v Uhrách; slova se značkou L. jsou ze zápisníku p. Josefa Loukotky, četaře střeleckého pluku č. 32 (zasilatel p. Čestmír Loukotka poznamenává, že slov těch užívají dosud italští legionáři), příspěvky s šifrou N. zaslal p. dr. František Nevole. Výrazy označené zkratkou K. jsou ze sbírky p. prof. J. Š. Kubína; pan zasilatel neudává při těchto slovech, odkud je má, a redakce N. Ř. byla by vděčna buď jemu, nebo kterémukoliv z čtenářů za zprávy, kde a kdy se slov těch užívalo. Další ukázky z válečného slovníku, budou-li docházeti, budou uveřejňovány podle možnosti v sešitech příštích.

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 3, s. 87-89

Předchozí Z. (= Josef Zubatý), Red. (= Redakce): Z našich časopisů

Následující Doplněk

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1