Zbytečné novoty

[Drobnosti]

(pdf)

-

PŘEDEM. Na otázku, jíž jsme na str. 183 ukončili článeček o tomto slově, dostalo se nám odpovědi, že se ho užívá s významem místním: chodíme na př. do domu předem (nebo zadem). Před, původně předložka, napodobením tvarů a spojenin původního podstatného jména zad, má ve smysle místním tvary a spojeniny jako vpředu, napřed, zpředu, dopředu, předem atd, podle vzadu atd. Ale důležitější je, že tvaru předem lidová mluva užívá opravdu i u významě, který — nesprávně — nám se zdál zbytečnou městskou novotou. Jak se pisatel onoho článečku o prázdninách sám přesvědčil, říká se na Vlašimsku (též u Jindřichova Hradce) na př., že dnes je nejlépe všecko předem zaplatiti, že kdosi oznámil předem svou návštěvu atp.; a tento způsob mluvení mu byl potvrzen i rodákem z Vla-šimska, mluvnicky vzdělaným. Předem (jako i napřed) nabylo v skutečné mluvě lidové i významu časového a není tedy proč se ho báti.

Na naši otázku odpovídá i prof. Strejček ve Věstn. č. prof. na str. 284: »Neříkávalo se »předem«, nýbrž »předkem«, jak by se byl tazatel snadno přesvědčil, kdyby byl kdy v životě četl nějakou starší knihu českou. Antonín Rybička ve svých »Předních křisitelích« má toto příslovce na každé snad stránce a třeba několikrát. Ale z estetických důvodů se později počalo užívati příslovce »předem«.« Pan professor neví dvou věcí, o nichž by se mohl poučiti také u Jungmanna: předně, že slova předkem dokonce by nenašel v kterékoli starší knize české, nýbrž že žilo jen v jisté době (do níž ovšem nepočítáme Rybičku, pouhého napodobitele staršího jazyka); za druhé, že v oné době předkem, sedmý pád podstatného jména předek, ani významem není totéž slovo, co předem, novotvar předložky před (»předkem děkuji« bylo by v staré době znamenalo »nejdříve, před jinými věcmi děkuji«, nikoli to, co znamená dnešní »předem děkuji«, t. j. »již napřed, dříve, než se mi dostane dobrodiní«). Proto se nezdá, že by »předkem« se bylo změnilo v »předem«, ani nemluvíc o tom, že ono slovo není přece nic tak nepěkného, aby se bylo měnilo »z estetických důvodů«. Předkem a předem jsou slova různá, a byla-li řeč o druhém, bylo a jest docela zbytečné mluviti o prvním.

Tolik o věci. O způsobu nebo nezpůsobu odpovědi p. Strejčkovy vykládati nebudeme.

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 8, s. 248

Předchozí Ulice

Následující Josef Král: Nápor