[Drobnosti]
-
26. list. 1928 jsme čtli v Nár. politice, jak nějaký divný princ jména ještě divnějšího podal na kohosi »žalobu pro zločin podvodu i pro zločin nactiutrhání«. Zaznamenáváme to na památku, kdyby se nás jednou po letech někdo ptal, kde se u nás ta neřest vzala. Že se ujme, nepochybujeme; až posud jsme říkali ‚utrhání na cti‘, ale ‚nactiutrhání‘ je lepší, protože je to jedno slovo jako něm. Ehrenbeleidigung. A co se jen papíru do roka ušetří, píšeme-li nactiutrhání místo utrhání na cti!
Naše řeč, ročník 13 (1929), číslo 3-4, s. 90
Předchozí Husná
Následující Okluzský?