Časopis Naše řeč
en cz

Dareba s darebou

[Drobnosti]

(pdf)

-

(13, 25) Podle zpráv, jichž se nám dostává písemně i ústně, je toto zesilování nadávek v krajích českých velmi rozšířeno. Snad nejvíce v jižních Čechách, nejméně v Čechách středních (snad se ho zde vůbec neužívá); ale objevuje se i jinde. U Trocnova je docela obvyklé; říká se tam na př. ty vole s volem, ty pytlíku s pytlíkem, ty důro s důrou a p. Nad opilým hospodářem si ulevila jeho žena: »To prase s prasetem jedním se vožere a tady se válí« (prof. Fr. Šimek). — V Stráži n. Než. s okolím jsou pod. výrazy časté. Na př.: ty, uličnice s uličnicí; ty, darebnice s darebnicí. »Je to močhuba s močhubou, von bude vo mě roznášet takové řeči; jen ať povídá, k čemu mě naváděl, ten vochlemta s vochlemtou.« »Je to ženská zelhaná, hubatice s hubaticí.« Hosta z Nemanic vyprovázel šenkýř větou: »Všivák se všivákem, což dostávám pivo zadarmo?« Tatík sliboval synkovi: »Škodláne se škodlánem, já ti jich zvytínám, až přijdeš domů!« (p. Bohd. Struska). — Pí. dr. Bydžovská-Komínková, choť univ. prof., slýchala tak od své tety, matky a od jiných starších osob z Veselí n. L. (krobián s krobiánem, mrcha s mrchou, je to bejk s bejkem, lenoch s lenochem, pacholek s pacholkem, ty vole s volem a p.). — Z Bechyně na Táborsku zná tento způsob (osle s oslem a p.) řed. Fr. Pich. Z Chodska pochází doklad, jejž z Čapka-Choda (Dar sv. Floriana, vyd. Máje, 146) vypsal prof. dr. V. Tille: »— dopabyse bál, ty bláznovej blázne s bláznem!«. — Stud. Jiří Stýblo slýchá takové nadávky na Bydžovsku, na př. ty vole s volem, mundibláčku (umouněné dítě) s mundibláčkem, vosle s voslem. — Na Moravě žije tento [89]způsob vyjadřování podle zprávy p. odb. uč. Ant. Humpolíka v podhoráckém nářečí okolo Brna, tak v jeho rodišti, Tišňově, a v tamním kraji, na př. »Te tróbo s tróbó!« Ale častěji se přidává slovo jeden (jedna), a pak se před opakováním nadávky objeví v řeči přestávka, o níž se zmiňuje dr. Machek: »Te vosle jeden — s voslem!« Matka nezdárného synka si ulehčila slovy »taková potvora jedna — s potvoró!«. U slova necuda (staří lidé vyslovuji necoda) objeví se však tvar jiný, na př. »je to taková necuda necódná«. — Kol. Smetánka zná typ dareba s darebou ze záp. Moravy.

Naše řeč, ročník 13 (1929), číslo 3-4, s. 88-89

Předchozí Josef Zubatý: Čupr

Následující Dont

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1