Časopis Naše řeč
en cz

Vizikátor

Z. (= Josef Zubatý)

[Články]

(pdf)

-

Jako 15. č. krásné sbírky »Čítanie študujúcej mládeže slovenskej«, již vydává v Turč. Sv. Martině Matica Slovenská, vyšla péčí odb. r. dra J. Menšíka rozprávka zo života ľudu sloven[74]ského »Lipovianska maša (= huť)«, již napsal MUDr. Gustáv Kazimír Zechenter (nar. 1824, zemř. 1908). Po prvé byla vytištěna (v Orlu i knižně) r. 1874. Menšíkovo vydání (1927), k němuž se pojí otisk pouhého textu (1928), zasluhuje pozornosti i mimo mladé čtenářstvo, jemuž je určeno; již povídka sama upoutá čtenáře jako obraz ze života slovenského z doby před půlstoletím, vydavatel pak přičinil k ní podrobný slovníček, hojné poznámky věcné a literární a životopis spisovatelův s podrobným vylíčením jeho spisovatelského díla. Z něho zajímá českého čtenáře zejména vypravování o Zechenterových stycích s písemnictvím českým (r. 1857 vyšel v Živě po česku se slovenským zabarvením jeho živý obrázek »Medvědí polovačka na Slovensku«, otištěný pak 1872 v Háji) a zvláště s Boženou Němcovou. Nemíníme ovšem o vydání Menšíkově psáti podrobnou zprávu (přidáváme jen, že 15. č. Čítaní stojí Kčs 9.60, pouhý text 3.60); chceme jen podati odchylný výklad slova, jež jsme napsali v čelo této zprávy. Činíme tak proto, že jde o slovo zajímavé svými osudy i nám Čechům a o výklad podaný v knize určené studující mládeži slovenské i české; aby nebylo nedorozumění, přidáváme, že dr. Menšík náš odchylný výklad uznává za správný a sám projevil přání, aby byl v NŘ. uveřejněn.

R. 1865 byla otevřena bývalá městská střední škola v Praze na Malé straně; byla počata primou, k ní pak každým rokem přibývaly třídy vyšší, až r. 1872 ústav byl doplněn oktávou. Učitelský sbor ovšem rostl s ústavem; tak se stalo, že prof. Martin Pokorný (pozdější ředitel ústavu), matematik a fysik, učil v primě i přírodopisu a němčině. Tehdejší primánek má v živé upomínce, jak prof. Pokorný suchou systematiku a pouhé popisy zvířat oživoval obrázky z jejich života a jinými věcmi jich se týkajícími. Tak na př., když došlo na španělskou mouchu (Lytta vesicatoria), pověděl, že výtažek z tohoto brouka je podstatnou částí náplastí, které zpryšťují kůži, působí, že na ní vyskakují puchýře. Pověděl malým latinářům také, že puchýř se jmenuje po latinsku vêsîca, taková náplast i španělská moucha sama že se proto jmenuje vesicator (zpryšťovač), a přidal, že místo toho lidé obyčejně říkají fyzikátor; snad prý si to pletou s panem fyzikusem.[1] Španělská moucha tenkrát nebyla zvíře tak vzácné jako dnes; mívali je i lepší materialisté v skleněných nádobách na prodej a náplasti z nich se [75]dělávaly i po domácku; a říkalo se o nich a o výrobcích podobných (na př. o obkladcích hořčičných), že »táhnou, vytahují«.

R. 1928 četl primánek z r. 1865—66 v Lipovianské maši (15 n.), jakou prítažnosť má měsíc vůbec a na zamilované zvlášť. »Týchto rád von (ven) vyťahuje do tajného, čarovného svojho svetla, ťahá do hája, kde slávik peje, ta (tam), kde červenooká červienočka (červenka) milú pozdnú melódiu mesiačku žaluje, ťahá von, ťahá, a preto, že ťahá, nazvali mesiac niektorí, iste nie zaľúbení žartovníci vizikátorom zaľúbencóv«. Podiví se čtenář, že bývalý primánek v tom nebeském vizikátoru, o němž spisovatel lékař vypravuje, jak vytahuje, tahá, tahá zamilované do háje, poznal bratra pozemského českého fyzikátora a že v tom Zechenterově výlevu viděl doktorský vtip? Pro jistotu se ještě podíval do Kotta a tam 1, 368 našel článeček: »Fisikator, u, m., v obec. mluvě m. vesicator, u, m., z lat., přílep zpryšťovací. Rk.« (= Rank). V Menšíkově slovníčku našel pak výklad »vizikátor (lat.) inspektor, dozorce« (visitator), ale, jak jsme již řekli, dr. Menšík sám, jejž náhoda neuvedla na stopu podle všeho pravou, svého výkladu se vzdává.

Rozdíl mezi č. tvarem fyzikátor a Zechenterovým vizikátor lze vyložiti dvojím způsobem. Naše f je ovšem nepůvodní a vzniklo asi lidovou etymologií, jež spojovala lat. vesicator s lékařským titulem physicus, fyzikus. Snad pomáhala i okolnost, že Němci písmeno v v cizích slovech časem vyslovují f (na př. ein brafer Mann, Nerfenfieber, nerfös; i Feranda m. Veranda jsme slyšeli). Tvar vizikátor, zakládá-li se na skutečné lidové výslovnosti, měl by správnější v; ale jest také možno, že v m. našeho a snad i slovenského f je oprava Zechenterova, jenž správné znění vesicator jistě znal.


[1] Vypravoval také, jak v Král. Hradci, jeho rodišti, komusi říkali Fyzikátor, protože fyzikátorů, jež mu někdo na něco poradil, místo v podobě náplasti zevně požil vnitřně. To zapisujeme jako příklad, až někdy budeme vykládati nějaké podobně divné příjmení.

Naše řeč, ročník 13 (1929), číslo 3-4, s. 73-75

Předchozí Jaroslav Dvořáček: Ještě o »Mary Pickford« a jiných netýkavkách

Následující Sv. Mikuláš

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1