Jsem mínění, jsem názoru

[Answers]

(pdf)

-

Pan M. K. nám poslal z Rokycan lístek tohoto obsahu: »O rčení »nejvyšší rada je mínění« píše N. Ř. v 10. čísle (III, 311) ironicky jako o skvostu nejnovější češtiny. Možná, že kaceřované věty Čtk. nejsou překladem z němčiny; mají podobné vazby i Francouzi (etre d’avis) i Angličané (to be of opinion). Možná také, že ono rčení není plodem doby nejnovější. Nehněvá se na ně ani J. Gebauer; napsal do Historické mluvnice jazyka českého (III, I, 578): Jiného mínění jest V. Svoboda ve spise Skloňování [59]cizích jmen v češtině. Zaslouží tato věta Gebauerova podobné výtky jako shora uvedené věty Čtk?« Odpovídáme:

1. Pan M. K. se nepodíval na místo (I, 291), na něž jsme tam výslovně ukázali. Škoda; tam by se byl dočetl, že se nám nezdá tak nečeským, říká-li se »jsem toho (jiného, podobného) mínění (názoru)«, t. j. spojí-li se 2. pád jakosti po česku s nějakým přívlastkem (ačkoliv i tato rčení vznikla podle našeho mínění podle německého vzoru: ich bin der Meinung, der Ansicht atd.), jako říká-li se (v posledních letech) »jsem mínění, jsem názoru«, t. j. utvoří-li se takový druhý pád holý, beze všeho bližšího určení (nehledáme-li ho ve vedlejší větě). Snad by se byl pan M. K. na nás tak nerozhorlil, a zejména by nevedl proti nám Gebauera. Známe Gebauera také, známe také jeho způsob řeči; že by byl dovedl; říci »jsem názoru« (nemluvíc o nevkusném »jsem mínění«, kde nelze rozeznati, jaký pád to má býti), představiti si nedovedeme.

2. Co je něm. der Meinung, der Ansicht, není-li to snad napodobenina francouzského d’avis, nechceme uvažovati. Říká-li Francouz »je suis d’avis« (a také na př. d’accord a pod.), Angličan »I am of opinion«, nesmíme zapomínati s p. M. K., že francouzské výrazy s de, angl. s of jsou ekvivalenty nejen našich 2. pádů bez předložky, nýbrž také předložkových výrazů s od, z, vyjadřujíce všelijaké odstíny příslušnosti, jichž jazyky, mající skutečné 2. pády, na př. čeština, pouhým 2. pádem vyjádřiti nedovedou. Říká-li Francouz »Jean Richepin de l’Académie Française«, znamená to »J. R. z Akademie francouzské, od Akademie francouzské«, nikoli něco, co by bylo lze říci po česku slovy »Jean Richepin Akademie francouzské«. A i kdyby franc. d’avis byl po stránce syntaktické skutečný a nepochybný 2. pád, neplyne z toho, že smíme z ničeho nic říkati po česku »jsem názoru, jsem mínění«. Za starší doklady těchto rčení bychom byli panu M. K. vděčni.

Naše řeč, volume 4 (1920), issue 2, pp. 58-59

Previous T. Planský, Dvořák, Red. (= Redakce), Bedřich Fialka: Čím dál (tím) hůř

Next Konečně, posléze (poslíž)