Z našich časopisů

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve Věstníku min. vnitra (X, 9) zahajuje dr. Ant. Profous řadu výkladů, jimiž chce objasňovati nejasná jména místní v Čechách. První článek věnuje německým obcím Abertham a Thammühl a druhý, v č. 10., obcím s názvem Brandýs. Abertham (městečko u Jáchymova) jest jméno složené. Druhá jeho část, po stránce významové základní, je původu nepochybného. Je to něm. Damm (středohornoněm. tam, angl. a nizozem. dam) = hráz. Podle hráze máme místní pojmenování i u české osady Hráze na Přešticku, u četných částí obcí »Na Hrázi« a také u jiných obcí něm. Thamm v Německu a j. V něm. jméně vesnice Thammühl (u Dubé) jest první část, »Thamm«, přeložena ze starého českého názvu této vesnice: Staré Splavy (splav je v něm. nářečích také Damm).

Větší obtíže působí první, určovací část jména Aberthamm, aber. Myslívalo se, že je to ober = horní, takže by Abertham znamenalo totéž jako horní hráz. Ale změna o v a je v němčině velmi vzácná a také vadí, že vedle Obertham nikdy není doloženo Untertham ani Niedertham. Pokouší se tedy Profous o výklad svůj. V dialektech něm. je slovo aber = otevřený, zřejmě viditelný, zejména o místech, kde roztál sníh. I soudí Profous, že Abertham vzniklo zkrácením širšího pojmenování Bergflecken nebo Häuser am abern Damm = horní městys nebo domy u holé a teplé hráze, na místě, na němž dříve než jinde roztál sníh, tedy na místě slunnějším, snad k jihu obráceném. Taková místa v oné krajině zvlášť vynikala, neboť jich bylo v okolí velkých rašelinišť málo.

[21]Brandýs (nad Orlicí, nad Labem a j., také v Polsku a v Německu) je podle výkladu Profousova jméno původu německého. Ze všech obcí tohoto jména je nejstarší Brandis u Lipska. Toto jméno je jedno z četných genitivních jmen místních, jakých doklady máme i v Čechách: Humpolec (Gumpolds), Pernárec (Bernhards) a Herálec (Gerharts). Brandes, Brandis by tedy znamenalo totéž jako Brandův (t. j. dvůr, hrad atp.). Jméno Brand je jméno osobní a mohlo vzniknouti zkrácením z Brandulf, Branduin a pod. Brandis je forma starohornoněmecká a Brandes je tvar středohornoněmecký. Obtíže působí tvar Brandeis a český tvar s dlouhou koncovkou Brandýs, neboť změna îs (prodloužením lidovým z is) -eis je původně jen bavorská a vnikla do saštiny až ve stol. XV. Prof. Janko pokládá za možnou analogii se slovem heisz (horký), které myšlenkovou asociací souviselo s obecným slovem Brand (= požár).

Naše řeč, ročník 13 (1929), číslo 1, s. 20-21

Předchozí K. Dlouhý: Na rozcestí

Následující Z kanceláře Slovníku jazyka českého