Ukázky nejčastějších prohřešků, hlavně germanismů, ve vojenské úřední češtině

—l. (= Václav Ertl)

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

A. Opravil, Ukázky nejčastějších prohřešků, hlavně germanismů, ve vojenské úřední češtině. Schváleno výn. MNO., čís. 65950/vých. z 1921. Knihovna Důstojnických listů. Číslo 1. V Praze 1922. Nákladem Svazu čs. důstojnictva. Str. 31. Cena 4 Kč.

Upozornili jsme již v minulém ročníku Naší řeči (str. 219) na zajímavý zjev, že se mezi všemi obory státní správy projevil zájem o správnost jazykovou nejdříve a nejpronikavěji právě v tom oboru, který v svém zevním i vnitřním životě vězel až do převratu nejhlouběji v němčině a v němž očeštění, jak se zdálo, bude narážeti na největší překážky, — v našem vojsku. Je to svědectvím značné inteligence našich vojenských úřadů, že se postaraly v době tak krátké nejen o vytvoření vlastní terminologie a úřední a velicí řeči takřka z ničeho, ale že pečují ve formě rozkazů a instrukcí i o to, aby se v této úřední řeči české dbalo její správnosti a čistoty. A ještě radostnějším zjevem jest, že tyto očistné snahy ministerstva a velitelství vojenských docházejí porozumění také v úřadech a funkcionářích jim podřízených. Toho svědectvím je právě knížka kapitána pěšího pluku č. 28, Ant. Opravila, který snesl v ní na třicíti stránkách hromádku nejobyčejnějších chyb a germanismů, které se ve vojenské češtině vyskytují, a vytkl u každého, v čem záleží jeho nesprávnost a jakým českým výrazem má býti nahrazován. Jsou to chyby toho způsobu jako: a sice, až na další, bezdůvodný (a p.), bod, budiž dbáno, za každou cenu, písemnou cestou, cílevědomý, nejvyšší čas, dle, docíliti, doručiti atd., našim čtenářům vesměs dobře známé. Seřaděny jsou pořádkem abecedním, takže lze v knížce dobře hledati, třeba nemá rejstříku. Spisovatel uvádí v své knížce jen chyby najisto prokázané, opíraje se většinou o náš časopis. Jednotvárnosti pouhého abecedního výčtu chyb vyhnul se tím, že zaobaluje výklady o jednotlivých chybách v nabádavé promluvy k svým čtenářům, v nichž se snaží probouzeti zájem o čistotu jazyka apely na jejich vlastenecký cit, národní hrdost, logiku a p. Tím nabývá knížka Opravilova rázu jakési souvislé vlastenecké epištoly, která má ovšem tu vadu, že se v ní velmi mnoho těchto kazatelských myšlenek opakuje a že působí někde dojmem nevojenské hovornosti a obšírnosti. To ovšem nebudiž pokládáno za výtku, neboť tato vlastnost vyplynula patrně z po[84]pulárního rázu knížky p. Opravilovy. Věcně poučuje knížka své čtenáře správně a také jazyková stránka výkladů a rozkladů spisovatelových nedává podnětu k výtkám. Na závěrek své knihy poznamenává spisovatel, že ukázkami chyb v knížce obsaženými není vyčerpán jich seznam; proto přejeme autorovi, aby jeho kniha měla zasloužený úspěch mezi těmi, k nimž se obrací, a doufáme, že se p. kapitán Opravil vytasí pak v brzké době s novou sbírečkou chyb, které v úřední vojenské češtině našel a opravil.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 3, s. 83-84

Předchozí Z. (= Josef Zubatý): Pomístné jméno »Babylon«, zkomolenina názvu »Babí lom« (obětiště bohyně Báby)

Následující Z našich časopisů