Časopis Naše řeč
en cz

Co do…

[Drobnosti]

(pdf)

-

Výraz co do s významem »co se týká« nemáme za nesprávný; příliš milý nám ovšem není, protože není lidový ani známý (aspoň až posud) z doby starší. Objevil se v naší spisovné mluvě asi před sto lety (je doložen z Jungmanna, Šafaříka, Palackého a j.) a byl zvl. v 2. polovici min. stol. velmi oblíben; dnes jej čítáme dosti zřídka. Máme za podobné, že k nám přišel z polštiny, kde je i v lidové mluvě v obyčeji; proto asi nelze sledovati jeho vývoj v dějinách našeho jazyka samého. Podobný význam předl. do nalézáme ovšem i jinde; v staré době se říkávalo na př. »nenie mi do kamenie« (nejde mi o kamení, nezáleží mi na k.); na takovýchto vazbách se také zakládá dosud obvyklé rčení »do toho mi nic není«. Ve větě »co do jazykové správnosti kniha ta vyhovuje« musíme podle toho viděti původní souvětí »co (jest) do správnosti (co se týká správnosti), kniha ta vyhovuje«; je-li naše domněnka správná, my bychom si byli přejali již hotový výraz kratší.

Rčení jest do… znamenalo pův. »jest v něčem«; posud říkáme »má to něco do sebe« (= v sobě, III, 192), stč. se říkalo »to jest do něho, že…« (t. má tu vlastnost, že…), »znamenaj, co je do masti« (t. co v sobě má, jakou má moc), a sem ovšem počítáme i obecně známá rčení »co (je) do toho, do toho nic není« (co je v tom, na tom, jakou to má cenu), doložená již v staré době, jejichž pův. význam byl »co je v tom, co to má do sebe«.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 2, s. 39

Předchozí Daleko

Následující Počet

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1