V Slaném

[Hovorna]

(pdf)

-

(A. N.) Míst. jméno Slaný je zpodstatnělé příd. jméno slaný (slaný pramen). Proto předložky mají před ním týž tvar jako v přirozené řeči před tímto příd. jménem. Jako tedy říkáme »vařiti něco v slané vodě, míti odpor k slané vodě«, tak je správné také říkati »v Slaném, k Slanému«, tak se zajisté říká mezi lidem v okolí a tak se také říkalo i psalo za stara: v Slaném Arch. č. 4, 289 (1474); 8, 388 (1480); 12, 388 (1530) a č.; k Slánským 13, 165 (1476) atd. Důvod je v tom, že tu ve skupině sl nebylo nikdy hlásky jerové, která způsobuje t. zv. vokalisaci předložky zakončené souhláskou. Proto se také v starší době říkalo nejen »v Slaném« nýbrž i »z Slaného«; na př. Arch. č. 16, 541 (1499); 11, 5 (1530) a č. V tomto případě se ovšem dnešní praxe jako v nesčetných případech podobných odchýlila od praxe starší, a to jednak pro zřetelnost, aby při zběžné výslovnosti předložka nesplývala s počátečním s- podst. jména, jednak i pro pohodlí mluvidel, neboť pečlivé vyslovení a odlišení předložky z od následujícího s vyžaduje zvláštní námahy mluvidel. Říkáme tedy »v Slaném, k Slanému, před Slaným i bez Slaného« (kde předložka nemizí, i když z -s splyne), ale »ze Slaného«. Psáti »ve Slaném« je zbytečnost a se stanoviska jazykového nesprávnost. — Říkají-li páni učitelé na měšť. škole fysikální posluchárně krátce fysikárna m. fysikálna, je to dohromady jedno a bylo by naivní chtít posuzovat takovéto zkratky užívané v školském žargonu měřítkem správného tvoření slov. Fysikárna ovšem vypadá jako továrna na fysiku. — Slovo sajrajt už podle významu lze stěží vykládati z něčeho jiného než z něm. Sauerei, Säuerei (= svinstvo); zakončení -aj není u nás časté, a proto se asi slovo sajraj přizpůsobilo slovům jako rajt (to je rajt!) a rozšířilo se v sajrajt. Stejné rozšíření je i v slově policajt (z Polizei).

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 4, s. 128

Předchozí Tohoročný

Následující Josef Zubatý: Odlehnouti