Časopis Naše řeč
en cz

Šetřiti

[Hovorna]

(pdf)

-

(A. O.) Významové východiště slovesa šetřiti je totéž jako u slovesa hleděti, t. j. patřiti nač, pozorovati něco (šetřili sú a hleděli sú na mě ŽKlem. 21, 18). Tento význam původní dochovalo si do nové doby jen sloveso hleděti; u slovesa šetřiti se zachoval jen v odborném výraze šetření (= pozorování, zkoumání, na př. lékařské) a v složeném slovese vyšetřovati. Slovesa tohoto významu, jako hleděti, patřiti, šetřiti, viděti, zříti a p., měla v jazyce starším vedle vazby předložkové často vazbu genitivní (t. zv. gen. dotykový) a tuto vazbu zachovávají pak zvláště ve významech přenesených. Proto také sloveso šetřiti (= hleděti), nabyvši dalším vývojem významů »bedlivě pozorovati, opatrovati, pečovati, dbáti, zachovávati« atd., pojilo se s genitivem. To je vazba také v dnešním jazyce nejobyčejnější; na př. šetřiti pravidla, svého zdraví, pořádku atd. S kladným významem tohoto [96]slovesa spojuje se často představa opaku: neničiti, nekaziti, nemařiti; proto říkáme: šetřiti ptáků (= nezabíjeti je), šetřiti nepřátel (= neničiti je), šetřiti svého majetku, peněz atd. (= neplýtvat jimi, nerozhazovati). Častým spojením s genitivy znamenajícími majetek stává se předmět šetření tak samozřejmým, že bývá z úspory vynecháván a sloveso šetřiti se stává slovesem absolutním s významem »šetrně si vésti, spořiti« (kdo šetří, má za tři). Tímto posunutím významu dostává se sloveso šetřiti do významové skupiny sloves, jako je hospodařiti a jeho opak plýtvati, u nichž stává instrumentál jako výraz prostředku, jímž se hospodaření nebo plýtvání uskutečňuje. Proto jako říkáme »hospodařiti (= neplýtvati něčím«, říkáme v témže významu také »šetřiti něčím«, a to zvláště tam, kde vazba šetřiti čeho má už ustálený význam jiný. Vazba s instrumentálem se vyvinula přirozeným významovým vývojem slovesa šetřiti (třeba až v době novější), a není, proč bychom se jí měli v takových případech vyhýbati jako vazbě nesprávné; také cizího vzoru, který by byl na její vznik mohl působiti, nikde není viděti. Je-li v novém vydání Slovníku Mašínova výstraha před touto vazbou jako »zbytečnou«, je to jen brusičská krátkozrakost. Zbytečnost není důvodem, abychom se něčemu v jazyce vyhýbali, neboť věcí na pohled zbytečných je v každém jazyce bez počtu. Zbytečná by byla vazba šetřiti čím tam, kde by znamenala totéž co šetřiti čeho, na př. šetřte ptáků, cizího majetku, peněz, slov atd. Ale každý Čech cítí dobře rozdíl, řekne-li někdo »šetřte stromů« (= neničte jich) a »šetřte stromy« (= neplýtvejte jimi, na př. při vysazování), »šetřte pravidel« (= dbejte jich) a »šetřte pravidly« (= nenadělejte jich zbytečně mnoho)« atd. Kde tedy jde o to, vyjadřovati takovéto rozdíly, je vazba šetřiti něčím nejen správná, nýbrž i potřebná. Pro úplnost ještě připojujeme, že právě tak jako u sloves získati, vydělati, prodělati atd. vyjadřuje se i u slovesa šetřiti předmět, který umožňuje činnost slovesem vyjádřenou, předložkou na s 6. pádem; na př.: Věková sama na sobě šetřila (Jir. u Mašína). Předložkou na se 4. p. se vyjadřuje účel; na př.: šetřiti na děti, na nové šaty atd.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 3, s. 95-96

Předchozí Promovati

Následující Zlatá neděle

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1