Tajuplný

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. V.) Výtka 5, 110, že m. tajúplně mělo býti tajuplně, týká se jen pravopisu; jinak pokládáme slovo tajuplný při nejmenším za zbytečné; je to germanismus (geheimnissvoll), za nějž mohlo úplně stačiti staré tajemný, a tvar taju- v češtině nic není, vznikl jen povrchním napodobením složenin jako vděkuplný, které ostatně samy páchnou němčinou (reizvoll a p.). Tajůplný je jen pokus opraviti nesprávné tajuplný; tajúplný není ovšem nic.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 2, s. 63

Předchozí Šuft

Následující Trpný rod