Časopis Naše řeč
en cz

Slížky

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. R.) Již Jungmann věděl dobře, že slovo, které se v rozl. krajích vyslovuje slíž i šlíž, šlížek, slejšek, šlejšek, tvarem spisovným má zníti slíž, slížek. Š m. s na začátku vzniklo spodobením se slabikou následující (jako místy říkají šršeň, šršán m. sršeň), ej m. í je nářeční (a v tomto slově se místy znění nářeční šíří přes své původní hranice, protože se jím označuje pokrm, jehož jméno se šířívá se svým pojmem), druhé š m. ž (slejšek) pochází z tvarů, kde se žk přímo stýkalo; přenesení zde bylo tím snadnější, že se jméno pokrmu, slížky, objevuje skoro jen v mn. č. Toto slovo se v svých rozličných tvarech a obměnách objevuje s rozličnými významy: znamená někde rybu mřenku (Nemachilus s. Cobitis barbatula), nejčastěji rozl. měkké pokrmy z těsta nebo z brambor, šišky (také na krmení hus), nudle menší i větší, škubánky a p. Jsou to vesměs předměty slizké a potdst. jméno slíž je také příbuzné s příd. jm. slizký. Slova příbuzná jsou také v jiných jazycích slov. a v litevštině (na př. jména ryb p. šliž, luž. sliž, mrus. slyž, rus. sliz).

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 1

Předchozí Slížky

Následující Štěrba