[Hovorna]
-
Podle zprávy z Frenštátu v Nár. l. ze dne 25. října 1925 má býti na Radhošti »jako symbol slovanské myšlenky vztyčena socha Radigastova«. Snad byl opravdu bůh Radigost polabských Luticů, snad byl uctíván i na Moravě, to nevíme; ale má-li již býti postavena jeho socha na Radhošti, měla by to býti socha Radigostova. Radigast (Redigast) je poněmčený tvar jména slovanského, jak si je v 11. st. upravil německý kronikář Adam Brémský. Bývaly sice doby, kde pozdější slov. o znělo asi jako a, ale to jsou doby tak dávné, že v nich nelze mluviti o výslovnosti české nebo moravské. Jméno Radihost (v pohanské době Radigost) žije se zachovaným i nebo bez něho ve jméně hory Radhoště, v místních jm. Radihošť na Milévsku, Radhošť na Vysokomýtsku, Radhoštice v okr. brněnském, snad i v obměněném tvaru jako Radostovice (něm. Radositz), Radostice, Radostín, Radostov (vznikla-li snad tato jména z Radhostovice atd. přichýlením k slovu radost), ale to jsou spíše jména od osob, které se jmenovaly Radihost, Radhost, než od jména boha Radigosta, Radihosta.
Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 1, s. 31
Předchozí František Táborský: Putna — putyra
Následující Slížky